Ženy tří republik: Markéta Kyliánová, umělkyně, která vystupovala jako exotická tanečnice

10. srpen 2018
00523435.jpeg

Markéta Kyliánová vystupovala jako exotická tanečnice. Ovace sklízela nejen v legendárním pražském kabaretu Červená sedma, ale i v Národním divadle a na světových turné.

V roce 1935 abdikuje na funkci prezidenta Tomáš Garrigue Masaryk a za čtyři dny ho v prezidentském úřadu nahrazuje Edvard Beneš. V sousedním Německu už Adolf Hitler zavedl brannou povinnost a vzniká jednotné označení pro formující se ozbrojené síly Třetí říše, tzv. Wehrmacht.

Zatímco na druhé straně zeměkoule se narodil budoucí král rock and rollu Elvis Presley, pražská Velká opereta, tehdejší umělecky významný zábavní spolek s exkluzivním repertoárem, získává novou sólistku Markétu Kyliánovou.

Zázračné dítě

Ženy tří republik: Anny Ondráková, naše první slavná herečka, která točila i s Hitchcockem

Anny Ondráková

Anny Ondráková byla naší první herečkou, která dosáhla evropského věhlasu. Dávno před Lídou Baarovou si tak zahrála ve filmech německé, či britské produkce a spolupracovala i se slavných Alfredem Hitchcockem.

Markéta se narodila roku 1912 v polské Przemyśli, která tehdy ještě patřila k Rakousku-Uhersku. Městem jejího raného dětství byl ale Maribor, kde její otec působil jako vojenský kapelník. Jako pětiletá tam Markéta poprvé vstupuje na jeviště, a tím začíná její kariéra „zázračného dítěte“.

Po vzniku samostatného Československa se rodina přestěhovala do Opavy. Markéta dál tančí, například při sokolských slavnostech. Jednoho dne tatínek prohlásí, že by bylo zapotřebí najít Markétě učitelku.

Stala se jí hluchoněmá tanečnice a pedagožka Madame Guggenmos, která vedla taneční školu v Brně. Hudbu sice neslyšela, rytmus však cítila lépe než většina slyšících. Později si Markéty všimla hraběnka a mecenáška Maria Stona, která ji pozvala na soukromé vystoupení na zámek a doporučila ji další učitele.

Pseudonym Rita-Rita

V deseti letech vystupuje Markéta na svém prvním sólovém večeru a poprvé používá svůj budoucí umělecký pseudonym: Rita-Rita. Přezdívku si vymyslela maminka, zkrácením jména Margarita, jak někdy dceru oslovovala.

Představení se konalo v sále U Kohouta v Opavě a trvalo téměř dvě hodiny. Vystoupení bylo úspěšné a Markéta s rodiči s ním začala objíždět celou republiku. Tančila i patnáctkrát do měsíce. Tatínek ji doprovázel na klavír, maminka se starala o garderobu.

Když bylo Markétě 14 let, převeleli jejího otce k prestižnímu pluku do Prahy. Markéta nadále prohlubovala své vzdělání a navštěvovala baletní speciálku, kde se brzy seznámila s Bonifaciem Bosquem.

Španělské tance

Tento hudebník a tanečník původem z Andalusie jí poté vyučoval hře na kastaněty a španělským tancům, pro které se Markéta naprosto nadchla. Od té doby je zařazovala jako pevnou složku v repertoáru svých vystoupení.

Později dostala angažmá v baletu pražské Velké operety a takto na slavné období ve svých 90 letech vzpomíná:

Markéta jako sólistka Velké operety odjíždí v polovině 30. let na mimořádně úspěšné turné do Holandska. Zájem publika ji tam nakonec zdržel několik měsíců. Když se pak na začátku okupace vrátila domů, Československo už neexistovalo.

Rodinné štěstí

Pohnutá doba jí ale přinesla štěstí v osobním životě. Za protektorátu potkala svého budoucího manžela, JUDr. Václava Kyliána. Paradoxem je, že její manžel ji asi nikdy tančit neviděl. Na manželovo přání se vzdává umělecké dráhy.

Po sňatku se plně a s radostí věnovala roli matky. Starší syn Jan se narodil krátce po osvobození, mladší Jiří o dva roky později. Velkou péči projevovala hlavně Jiřímu, který po ní zdědil taneční nadání. Později jej přihlásila do baletní přípravky Národního divadla. Byla synův nadšený divák i první kritik.

Markéta Kyliánová zemřela v roce 2016 v úctyhodném věku 104 let. Přestože se vlastní umělecké dráhy zřekla ve 30, v roce své svatby, jako divák zůstala tanci věrna a nevynechala žádnou pražskou premiéru baletu.

Seznamte se s příběhy dalších Žen tří republik >>

Spustit audio
autor: Martina Holá

Související