Ženy tří republik: Gerty Theresa Coriová, první žena s Nobelovou cenou za lékařství

3. září 2018
Nemocnice, nemocniční lůžko, postel, stáří

K lidem, kteří mají Nobelovu cenu a narodili se nás, nepatří jen Jaroslav Heyrovský či Jaroslav Seifert. Taky Gerty Coriová.

Československo na počátku roku 1947 zahájilo dvouletý plán hospodářské poválečné výstavby a přivítalo první volyňské Čechy, kteří se vraceli ze Sovětského svazu domů. Naopak za hranice vyjeli v Tatře 87 Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund s cílem procestovat Afriku od severu na jih.

V létě byl položen základní kámen k obnově Lidic vyhlazených nacisty. Ve stejné době zemi sužovala tropická vedra a katastrofická sucha, která ve svůj prospěch využili komunisté, když vyjednali dodávky obilí ze Sovětského svazu a značně tím zvýšili svou popularitu.

Nobelova cena za fyziologii a medicínu

Ženy tří republik: Adéla Kochanovská-Němejcová, první profesorka ČVUT a průkopnice rentgenografie

Marie Curie-Skłodowská a Pierre Curie ve své laboratoři v Paříži

Adéla Kochanovská-Němejcová se do historie zapsala nejen jako první profesorka inženýrství na České vysokém učení technickém, ale především jako průkopnice rentgenografie.

V témže roce dosáhli mimořádného vědeckého úspěchu rodáci z Prahy, manželé Gerty a Carl Coriovi. Stali se laureáty Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství. Ve svých průkopnických výzkumech se zabývali způsobem, jak lidské tělo využívá energii.

Gerty Theresa Radnitzová se narodila roku 1896 se na pražském Novém Městě do rodiny židovského úředníka. Do deseti let se vzdělávala doma, poté navštěvovala dívčí lyceum, kde si obzvlášť oblíbila chemii.

Jenže ke studiu na univerzitě potřebovala mnohem hlubší znalosti přírodních věd a latiny. Vzdělávala se proto soukromě o prázdninách a maturitu na gymnáziu složila jako externistka v roce 1914. S Carlem Corim se seznámili během studií medicíny na pražské německé univerzitě. Promovali v roce 1920 a krátce nato se vzali. Gerty před tím na přání Carlových rodičů přestoupila na katolickou víru.

Do světa odešla za prací

Ženy tří republik: Gertruda Gruberová-Goepfertová, výrazná osobnost československého exilu

Gertruda Gruberová Goepfertová

Výtvarnice, básnířka a prozaička Gertruda Gruberová-Goepfertová patří k našim výrazným exilovým osobnostem. I když většinu produktivního života prožila v zahraničí, měla silnou vazbu na rodnou zem a často se do ní vracela.

Za prací odešli nejprve do Vídně, jenže tamější poválečné zásobování bylo horší než v Praze a Gerty kvůli podvýživě hrozila ztráta zraku, vrátila se proto do rodného města. Carl zkoušel získat místo na univerzitě ve Štýrském Hradci. Brzy ale pochopil, že kvůli sílícímu antisemitismu by tam jeho žena neměla dobré vyhlídky.

Coriovi nakonec využili nabídku pracovat v Buffalu ve státě New York a později získali americké občanství. Dávný sen manželů bádat bok po boku ale narazil na společenské bariéry. Kolegové je poučovali, že pracovat se svým manželem či manželkou je „neamerické“. Gerty jakožto žena navíc dostala horší pracovní místo než Carl a společný výzkum proto museli zpočátku skrývat.

Zlom v roce 1929

Už v roce 1929 zaznamenali velký vědecký úspěch. Popsali, co se v těle děje s glykogenem a také ho dokázali uměle vyrobit. Objev je dnes trochu nespravedlivě známý pouze jako Coriho /koryho/ cyklus, ačkoliv na něm manželé pracovali společně.

Nejvyššího vědeckého ocenění v podobě Nobelovy ceny dosáhli Coriovi v roce 1947. Oficiálně za objev průběhu katalytické přeměny glykogenu. Podle MUDr. Pavla Čecha z Kabinetu dějin lékařství Univerzity Karlovy je podstatou tohoto procesu:

Československý tisk o úspěchu mlčel 

Ačkoliv byla Gerty teprve třetí ženou-laureátkou Nobelovy ceny na světě po Marii a Ireně Curieových, v československém tisku se o úspěchu pražské rodačky objevila pouze kratičká zmínka. Úspěšné vědkyni Coriové nebyla rivalita nikdy vlastní. Vůči svým kolegyním, zejména pracujícím matkám, vždy projevovala solidaritu a podporovala je. Spolupracovníci také vyzdvihovali její pečlivost a pracovitost, z nichž neslevila ani na sklonku života.

Gerty zemřela v roce 1957 ve městě St. Louis, Carl ji přežil o sedmadvacet let. Do širšího povědomí v rodné zemi začali Coriovi vstupovat teprve v posledních letech. Dnes je připomínají pamětní desky na rodných domech v Praze.

Seznamte se s příběhy dalších Žen tří republik >>

Spustit audio

Související