Ženy tří republik: Vlasta Vostřebalová-Fischerová, jedna z našich prvních akademických malířek
Jedna z prvních českých akademických malířek Vlasta Vostřebalová-Fischerová vynikala svými sociálně laděnými obrazy ženských „antihrdinek“ i nekonvenčními názory na manželství a roli žen.
V prvních lednových dnech roku 1934 otřásl uhelným dolem v Oseku u Duchcova výbuch, který si vyžádal životy více než 140 horníků. Amerického Oscara získává snímek Stalo se jedné noci a jako vůbec první film vyhrává ve všech hlavních kategoriích.
Stejný úspěch se povede zopakovat až o čtyřicet let později Miloši Formanovi s Přeletem nad Kukaččím hnízdem. V Praze vniká Skupina surrealistů a konají se hned dvě výstavy akademické malířky Vlasty Vostřebalové-Fischerové, jedné z našich nejpůsobivějších sociálních umělkyň meziválečné éry.
Nekonvenční názory
Vlasta byla typem mladé ženy intelektuálky, levicově a feministicky orientované. Narodila se roku 1989 do dobře situované rodiny boskovického lékárníka. Později ale rodný dům zejména kvůli svým politickým postojům opustila a snažila se o sebe postarat sama.
Ženy tří republik: Irena Blühová, průkopnice v oboru sociální fotografie
Irena Blühová byla nejvýraznější fotografkou v meziválečném Československu. Díky studiu na slavné výtvarné škole Bauhaus v Německu se stala československou průkopnicí v oboru sociální fotografie.
Na počátku 20. století si české umělkyně teprve vyšlapávaly cesty k vysokoškolskému vzdělání. Ostatně ani Vlastin otec dceru v tomto ohledu nijak nepodporoval.
Vlasta nejprve studovala na Kreslířské a malířské škole pro dámy zřízené při Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Byla to ve své době jediná instituce, která českým ženám nabízela vzdělání na poli výtvarného umění.
Odtud pak přešla na Akademii výtvarných umění k profesoru Hynaisovi. Kvůli svým nekonvenčním názorům na umění od něj ale brzy odchází a studium dokončuje v sochařském ateliéru Jana Štursy.
Rychlá svatba, rychlý rozvod
V roce 1923 odjíždí na stipendijní pobyt do Paříže. Ve francouzské metropoli se potkává s uznávaným univerzitním profesorem germanistiky a literárním historikem Otokarem Fischerem. Svatba proběhne o pár měsíců později.
Vostřebalová měla ale od počátku na manželský svazek velmi radikální názor: „Nemohu Vám přece jen uvěřit, že je mi souzeno jedině chovat děti,“ psala Otokaru Fischerovi. „Že bych se vdala a přestala být malířkou, je sakramentský, když já právě teprv chci začít.“
Manželství nakonec trvalo pouhé dva roky a po jeho rozpadu následoval dramatický a pro Vostřebalovou zraňující zápas o syna Jana. Umělkyně ale nepřestává tvořit ani jako matka samoživitelka. Zřejmě pod tímto dojmem namalovala jeden ze svých nejpůsobivějších obrazů – Stařec a dítě.
V roce 1925 se Vostřebalová-Fischerová dočkala spolu s další malířkou Miladou Marešovou své první výstavy, a to hned ve slavném Topičově salonu v Praze. Kritiky byly veskrze pozitivní.
Osobnost sociálního umění
Teoretička umění Michaela Vrchotová o umělkyni prohlásila:
Na kresbách a obrazech Vostřebalové-Fischerové se tak díváme do tváří stařen, prostitutek, posluhovaček nebo dělnic, ale i upracovaných mužů a jejich dětí z bídných poměrů.
„Podle mého názoru má malíř malovat nejen to, co vidí, ale i co o věci ví a co tuší,“ prohlašovala umělkyně. Její obrazy nejsou jen ostře kritické ke společnosti. Kromě tíživé atmosféry odcizení a samoty v sobě nesou i fantaskní poezii a nabízí tajuplné scenérie. Svými krajinomalbami se blíží Janu Zrzavému, kterého velmi obdivovala.
Po dvou dalších výstavách v roce 1934 pak nastává dlouhá tvůrčí odmlka. Až po roce 1945 se malířka a kreslířka snaží navázat na předchozí sociální umění.
Vlasta Vostřebalová-Fischerová zemřela v roce 1963. I když její tvůrčí období trvalo zhruba dvacet let, zapsala se do dějin sociálního umění jako jedna z nejvýraznějších osobností meziválečné doby. Její díla dnes najdeme ve sbírkách Národní galerie v Praze.
Seznamte se s příběhy dalších Žen tří republik >>
Související
-
Ženy tří republik: Anna Pammrová, ekoložka a feministka, která chtěla žít bez mužů
Osobnost Anny Pammrové spojujeme s počátky ekologie i feminismu u nás. Tato žena dokázala z lesní poustevny ovlivnit a inspirovat řadu významných osobností naší kultury.
-
Ženy tří republik: Jindřiška Wurmová, bojovnice za mír a ženské hnutí
Jindřiška Wurmová zasvětila svůj život boji za mír a ženské hnutí cenzuře navzdory. Ve 30 letech se také prosadila jako jedna z mála žen v evangelické církvi.
-
Ženy tří republik: Anna Hostomská, známá rozhlasová hudební redaktorka
Anna Hostomská byla hudební redaktorkou Československého rozhlasu. Tam začala pracovat 6 let po jeho vzniku a věnovala se hlavně hudebnímu vysílání.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.