Ženy tří republik: Adéla Kochanovská-Němejcová, první profesorka ČVUT a průkopnice rentgenografie

9. srpen 2018
Marie Curie-Skłodowská a Pierre Curie ve své laboratoři v Paříži

Adéla Kochanovská-Němejcová se do historie zapsala nejen jako první profesorka inženýrství na České vysokém učení technickém, ale především jako průkopnice rentgenografie.

Zatímco se v roce 1935 Mao Ce-Tung ujímá vedení Komunistické strany Číny a Masaryka v čele Československé republiky střídá Beneš, ve světě vědy Schrödinger experimentuje s kočkami a Richter vymýšlí stupnici.

Adéla Kochanovská, česká jaderná fyzička a průkopnice rentgenografie, v tu dobu nastupuje na své první místo v oboru do Fyzikálního výzkumu Škodových závodů. Později byla jako vůbec první žena jmenována profesorkou inženýrství na Českém vysokém učení technickém. Stalo se tak v roce 1960, 243 let po prvním muži.

Místo umění přírodní vědy

Narodila se v roce 1907 v Ostravě jako Adéla Němejcová do rodiny báňského inženýra. Měla dva starší bratry, z nichž se také stali úspěšní vědci.

Umělecky založená matka chtěla, aby se Adéla věnovala hudbě, a strýc, akademický malíř Augustin Němejc, ji vedl k výtvarnému umění. Ale u Adély nakonec převážila záliba v přírodních vědách, hlavně v matematice.

Maturitu absolvovala na reformním gymnáziu v Plzni. Pak odešla do Prahy studovat matematiku a fyziku na Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. Tam na přednáškách rentgenografie poznává profesora Václava Dolejška, muže, který zásadně ovlivnil její další směřování. 

Těžké začátky

Kvůli hospodářské krize měla po ukončení studia navzdory vynikajícím výsledkům problém sehnat zaměstnání v oboru. A tak nastoupila jako koncipientka v patentovém úřadě a poté do výpočetního oddělení Všeobecného penzijního ústavu.

Po práci místo zábavy dochází do Spektroskopického ústavu, který vedl právě Dolejšek, a věnuje se fyzikálním experimentům.  Na tehdejší podobu laboratoře vzpomínala slovy jejího žáka, profesora Ivo Krause, takto:

Když pak v Praze v roce 1934 vznikl Fyzikální výzkumný ústav Škodových závodů, vybral si ji Dolejšek jako jednu ze svých spolupracovnic.

Jednou z jejích prvních prací bylo zjistit, proč praskají pancéřové obaly granátů během skladování. Díky jejím výsledkům se podařilo snížit počet vadných kusů ze šedesáti procent na dvě.

Na vedoucích pozicích

Václav Dolejšek se během druhé světové války zapojil do odboje, zatklo ho gestapo a následně zemřel v koncentračním táboře v Terezíně. Místo vedoucí rentgenologického oddělení po něm převzala tehdy již provdaná Adéla Kochanovská.

Ženy tří republik: Julie Hamáčková, zakladatelka české hydrochemie a první profesorka na technické vysoké škole

Julie Hamáčková jako děkanka

Julie Hamáčková byla zakladatelkou české hydrochemie. Jako vůbec první se v Československu věnovala výhradně chemii odpadní vody. A stala se také první ženou profesorkou na technické vysoké škole u nás.

Ještě za války sepsala publikaci s názvem Zkoušení jemné struktury materiálu Röntgenovými paprsky, která dlouhá desetiletí sloužila jako základní příručka pro práci s rentgenem. Učila na několika vysokých školách a vedla katedru inženýrství pevných látek Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské.

Za zmínku stojí, že se stala také jednou z prvních tří korespondentek Československé akademie věd. Doma i v cizině publikovala přes sedmdesát vědeckých článků a získala řadu státních ocenění.

Obětovala osobní život

V polovině padesátých let také podnítila na půdě Akademie věd rozhovory akademiků se zástupci průmyslu nad aktuálními otázkami v strukturní rentgenografii. Diskuse následně podpořily rozvoj a zdokonalování některých technologických postupů. Tradice těchto seminářů přetrvala dodnes.

Adéla Kochanovská obětovala vědecké dráze i svůj osobní život. Manžel, který jako bělogvardějec prchl ze Sovětského svazu před Leninem, měl problémy s alkoholem a jejich jediný syn Ivan spáchal sebevraždu.

V začátcích práce s rentgenem výzkumníci nijak zvlášť nedodržovali bezpečnostní opatření, a tak vlivem záření Kochanovská několik dalších dětí potratila. Zemřela v roce 1985 v Praze, pochována je spolu s rodinou v Nepomuku.

Seznamte se s příběhy dalších Žen tří republik >>

Spustit audio
autor: Ondřej Franta

Související