Ženy tří republik: Anděla Kozáková-Jírová, naše první doktorka práv i notářka

17. červenec 2018
Anděla Kozáková-Jírová

V prosinci roku 1922 se odehrála nenápadná, přesto však významná událost. V Praze se konala promoce Anděly Kozákové, první Češky, která získala titul doktora práv.

Na podzim roku 1922, ještě před tím, než si mladá Československá republika připomněla čtvrté výročí svého vzniku, jmenoval prezident Tomáš Garrigue Masaryk novou vládu. Předsedou se stal Antonín Švehla a bylo v ní zastoupeno všech pět hlavních politických stran první republiky.

V listopadu ve Velké Británii vznikla slavná rozhlasová a později televizní stanice BBC. Na konci roku 1922 se do jednoho státního celku spojily sovětské republiky a vytvořily tak Svaz sovětských socialistických republik.

První doktorka práv

To všechno ale v tuhle šťastnou chvíli nemuselo dceru četnického důstojníka Josefa Kozáka vůbec zajímat. Jako první z desítek žen, které začaly hned po skončení první světové války studovat práva, dosáhla po čtyřech letech doktorského titulu.

Anděla maturovala v létě 1918 na rokycanském gymnáziu, a protože už v listopadu se pražská právnická fakulta otevřela pro ženské posluchačky, mohla hned nastoupit na univerzitu. Spolu s ní zahájilo studium práv 80 dívek a žen.

Ženy tří republik: Olga Fastrová, novinářka bojující za rovnoprávnost

Olga Fastrová

Olga Fastrová byla novinářka, první česká žena zaměstnaná na plný úvazek v redakci deníku Národní politika a autorka více než 1200 fejetonů a článků.

Patřila k vynikajícím studentům, přesto se v oboru neuplatnila. Do roku 1925 si z žen, které získaly titul doktora práv, nenašla místo ve státní nebo veřejné službě ani jediná. Přitom absolventek práv rychle přibývalo. Například pražský magistrát ale první čtyři právničky přijal teprve v roce 1926. Vládly totiž obavy, že ekonomicky aktivní ženy by mohly připravit o pracovní místa muže, kteří byli tradičně považováni za živitele rodin.

V roce 1925 se konečně stala notářskou kandidátkou u notáře Jaroslava Heitze v paláci Koruna na Václavském náměstí. Čekal ji ale další několikaletý zápas, tentokrát o možnost složit notářské zkoušky. První notářkou v Československu se stala až o devět let později.

Kozáková se angažovala v hnutí vysokoškolsky vzdělaných žen, psala do spolkového tisku a účastnila se schůzí i zahraničních setkání, například Kongresu Mezinárodní federace vysokoškolsky vzdělaných žen v roce 1929 v Ženevě. Upozorňovala také na špatné podmínky pro juristky ve státní správě.

Emigrace na Západ

Podle Kozákové bylo paradoxní, že deset let po otevření právnických fakult ženám, působila ve státní správě pouze jediná doktorka práv. Zatímco v soudnictví chyběli mladí lidé, juristky tehdy marně řadu let čekaly na přijetí do přípravné soudní služby. 

Éra první republiky končila. Jako nezávislá notářka měla Kozáková výsadní postavení a nemusela se bát propouštění žen z veřejných služeb i soukromých firem, ke kterému docházelo od konce roku 1938.

Svou průkopnickou roli coby první notářky brala vážně. Svědčí o tom i její dopis, který v roce 1941 vyšel v novinách Polední list: „Jako první česká doktorka práv a jako první žena, která u nás, a snad i vůbec v Evropě byla jmenována notářem, cítím povinnost vynaložiti všechny síly, abych v tomto důležitém povolání, do něhož jsem pro ženy jen s největšími překážkami razila cestu, obhájila hodnotu ženské duševní práce.“

Dobovou atmosféru vhodně ilustruje skutečnost, že její slova noviny otiskly v rubrice s názvem „Naše známé ženy u plotny“. V té době byly navíc už české vysoké školy dva roky uzavřené okupanty. V roce 1943 se Kozáková vdala a ke svému dívčímu příjmení přidala Jírová.  

Po komunistickém převratu v roce 1948 odešla Kozáková-Jírová do zahraničí. Pobývala nejprve ve Francii, později ve Spojených státech. O jejích osudech v emigraci bohužel nevíme skoro nic. Zemřela 1. června 1986 v Santa Barbaře v Kalifornii. Bylo jí 89 let.

Seznamte se s příběhy dalších Žen tří republik >>

Spustit audio

Související