Ženy tří republik: Olga Fastrová, novinářka bojující za rovnoprávnost

Olga Fastrová
Audio svět na jednom místě Audio svět na jednom místě Olga Fastrová

Olga Fastrová byla novinářka, první česká žena zaměstnaná na plný úvazek v redakci deníku Národní politika a autorka více než 1200 fejetonů a článků.

Přelomový rok 1918 je při zpětném pohledu mezníkem nového věku. Výstřely první světové války definitivně zakončily dlouhé 19. století a to nové a mladé mělo už na svědomí milióny zmařených lidských životů. V lednu 1918 vydal americký prezident Woodrow Wilson 14 bodů, které měly zformovat poválečný svět.

Na principu sebeurčení národů mohla stavět i rodící se Československá republika. Po pádu Rakouska-Uherska vznikl nový stát, který měl být pokrokový a moderní. Alespoň tak jej viděla Olga Fastrová ve fejetonu Konečně rovnoprávny, který vyšel v Národní politice v prosinci 1918.

První redaktorské zkušenosti

Autorka se narodila v roce 1876 v rodině poštovního úředníka. Docházela na dívčí školu a hudební ústav A. Čejky v Táboře. Pak navštěvovala učitelský ústav v Praze, což byla v té době vedle dívčího gymnázia Minerva jediná škola, na které mohly dívky získat úplné vzdělání s maturitou. Nicméně učitelská maturita nebyla srovnatelná s tou gymnaziální a neotevírala ženám dveře k možnosti studovat na univerzitě.

Milena Jesenská

S povoláním učitelky bylo spojené i další omezení. Ženy jej mohly vykonávat pouze za svobodna. Olga proto po sňatku s Otto Fasterem zůstala v domácnosti a podporovala ho v kariéře spisovatele a překladatele. V roce 1904 ale dostala nabídku redigovat nově vznikající čtrnáctideník pro ženy Vesna. Díky tomu získala první samostatné redaktorské zkušenosti, které pak dál rozvíjela.

S angažovanou publicistikou začala ve 30. letech, když jí v Národních obzorech vyšel první fejeton s názvem Co jest emancipace žen? Fastrová v něm zmiňuje častý stereotyp o emancipované ženě, ženě ošklivé, která „ze zášti způsobuje mužům nebezpečnou konkurenci v různých oborech povolání. To je však představa naprosto falešná,“ píše v úvodu.

Krátce nato ovdověla a starala se sama o tři děti. Možná i proto v dalších fejetonech pro Národní politiku neslevovala ze svého pohledu a věnovala se ženské emancipaci a tomu, aby české dámy vzdělávala v pokrokovém myšlení.

Možnost rovnoprávnosti

A nová Československá republika ženskému hnutí přála. Fastrová vítala zejména skutečnost, že ženy teď mohly na československých vysokých školách studovat bez výjimky. A stejně tak se ženám otevřela možnost reprezentovat v zákonodárných orgánech, jako bylo Revoluční národní shromáždění.

„Orel dvojhlavý nepřál pokroku vůbec, ale zejména nepřál postupu žen v životě veřejném. (…) Co jen to stálo bojů a námahy, nežli bylo nám povoleno první dívčí gymnasium! Konečně bylo otevřeno; ale ač uplynulo od té doby víc než čtvrt století, nebylo v Rakousku do dnes ani jediného dívčího gymnasia státního, “ píše ve fejetonu Konečně rovnoprávny z 8. prosince 1918.

Pouze nová republika podle Olgy ženám zajistí, že jim vydobyté svobody zůstanou. Ona sama příležitosti využila vrchovatě. Uznání se dočkala v roce 1936 na oslavě šedesátin, kdy už patřila mezi novinářskou a intelektuální špičku republiky. A i tehdy neúnavně hájila právo žen na rovnoprávnost. Poslechněte si, co pronesla v Československém rozhlase v únoru 1936, ve věku šedesáti let:

Seznamte se s příběhy dalších Žen tří republik >>

Spustit audio

Související