Ženy tří republik: Olga Fastrová, novinářka bojující za rovnoprávnost

9. červenec 2018
Olga Fastrová

Olga Fastrová byla novinářka, první česká žena zaměstnaná na plný úvazek v redakci deníku Národní politika a autorka více než 1200 fejetonů a článků.

Přelomový rok 1918 je při zpětném pohledu mezníkem nového věku. Výstřely první světové války definitivně zakončily dlouhé 19. století a to nové a mladé mělo už na svědomí milióny zmařených lidských životů. V lednu 1918 vydal americký prezident Woodrow Wilson 14 bodů, které měly zformovat poválečný svět.

Na principu sebeurčení národů mohla stavět i rodící se Československá republika. Po pádu Rakouska-Uherska vznikl nový stát, který měl být pokrokový a moderní. Alespoň tak jej viděla Olga Fastrová ve fejetonu Konečně rovnoprávny, který vyšel v Národní politice v prosinci 1918.

První redaktorské zkušenosti

Autorka se narodila v roce 1876 v rodině poštovního úředníka. Docházela na dívčí školu a hudební ústav A. Čejky v Táboře. Pak navštěvovala učitelský ústav v Praze, což byla v té době vedle dívčího gymnázia Minerva jediná škola, na které mohly dívky získat úplné vzdělání s maturitou. Nicméně učitelská maturita nebyla srovnatelná s tou gymnaziální a neotevírala ženám dveře k možnosti studovat na univerzitě.

Milena Jesenská

S povoláním učitelky bylo spojené i další omezení. Ženy jej mohly vykonávat pouze za svobodna. Olga proto po sňatku s Otto Fasterem zůstala v domácnosti a podporovala ho v kariéře spisovatele a překladatele. V roce 1904 ale dostala nabídku redigovat nově vznikající čtrnáctideník pro ženy Vesna. Díky tomu získala první samostatné redaktorské zkušenosti, které pak dál rozvíjela.

S angažovanou publicistikou začala ve 30. letech, když jí v Národních obzorech vyšel první fejeton s názvem Co jest emancipace žen? Fastrová v něm zmiňuje častý stereotyp o emancipované ženě, ženě ošklivé, která „ze zášti způsobuje mužům nebezpečnou konkurenci v různých oborech povolání. To je však představa naprosto falešná,“ píše v úvodu.

Krátce nato ovdověla a starala se sama o tři děti. Možná i proto v dalších fejetonech pro Národní politiku neslevovala ze svého pohledu a věnovala se ženské emancipaci a tomu, aby české dámy vzdělávala v pokrokovém myšlení.

Možnost rovnoprávnosti

A nová Československá republika ženskému hnutí přála. Fastrová vítala zejména skutečnost, že ženy teď mohly na československých vysokých školách studovat bez výjimky. A stejně tak se ženám otevřela možnost reprezentovat v zákonodárných orgánech, jako bylo Revoluční národní shromáždění.

„Orel dvojhlavý nepřál pokroku vůbec, ale zejména nepřál postupu žen v životě veřejném. (…) Co jen to stálo bojů a námahy, nežli bylo nám povoleno první dívčí gymnasium! Konečně bylo otevřeno; ale ač uplynulo od té doby víc než čtvrt století, nebylo v Rakousku do dnes ani jediného dívčího gymnasia státního, “ píše ve fejetonu Konečně rovnoprávny z 8. prosince 1918.

Pouze nová republika podle Olgy ženám zajistí, že jim vydobyté svobody zůstanou. Ona sama příležitosti využila vrchovatě. Uznání se dočkala v roce 1936 na oslavě šedesátin, kdy už patřila mezi novinářskou a intelektuální špičku republiky. A i tehdy neúnavně hájila právo žen na rovnoprávnost. Poslechněte si, co pronesla v Československém rozhlase v únoru 1936, ve věku šedesáti let:

Seznamte se s příběhy dalších Žen tří republik >>

Spustit audio
autor: Martina Poliaková

Související