Náčelnice Sokola Marie Provazníková se aktivně podílela na sokolských sletech roku 1938 i 1948, ze kterých se staly manifestace proti nastupujícím diktaturám. Vedla družstvo gymnastek, které přivezlo zlaté z LOH 1948.
Pro české dějiny je rok 1948 zcela zásadní. K moci se dostávají komunisté, prezidentem Klement Gottwald a je přijata nová ústava. V červnu se v Praze koná XI. všesokolský slet, v červenci pak v Londýně XIV. letní olympijské hry. Právě z nich se zpět do vlasti odmítla vrátit náčelnice Sokola Marie Provazníková.
Narodila se v pražském Karlíně roku 1890. Tam také začala poprvé navštěvovat Sokol. Původně „Tělocvičný spolek paní a dívek“ byl založený pod záštitou Miroslava Tyrše v listopadu 1869.
Vyvrcholením XVI. všesokolského sletu budou hromadná vystoupení na stadionu v pražském Edenu. Program začíná ve 14:00 hodin. Uvidíte komponované programy s různým scénickým pojetím. Těšit se můžete na sérii skladeb včetně těch pro nejnižší věkové kategorie a potom i slavnostní zakončení XVI. všesokolského sletu.
Spolek Sokol v té dobu už sice existoval, ženy v něm ale cvičit nemohly. Poprvé se veřejně prezentovaly až na všesokolském sletu v roce 1901. Za zmínku stojí, že členky Tělocvičného spolku se významně zasloužily o zavedení tělesné výchovy do dívčích škol.
Na jedné takové smíchovské dívčí škole učila i Provazníková. Sama vystudovala gymnázium Minerva, a za první světové války i učitelství na univerzitě. Během studií se jí narodila jediná dcera. Manželství s Františkem Provazníkem Marii nevydrželo dlouho, o to usilovněji se pak soustředila na práci v Sokole.
Základem činnosti Sokola vždy byla tělesná výchova a sport. Důraz se kladl i na vzdělávání a šíření vlasteneckých idejí zakladatelů této organizace. I proto se sokolové na památném X. sletu v červnu 1938 vymezili vůči zlu číhajícímu za hranicemi. V rozhlasovém archivu můžeme najít projev sestry Provazníkové ze září 1938 určený ženám.
Sokolové se pak zapojili do odboje proti nacistickému Německu. Během válečného běsnění trpělo mnoho sokolů ve vězeních a koncentračních táborech. I přes velké množství padlých měl Sokol po válce více jak milion členů, přes tři tisíce hřišť a sokoloven i vlastní nakladatelství. A pak přišel Vítězný únor.
Náčelnice Provazníková navzdory různým překážkám dál pokračuje v přípravách letního XI. sletu. Ten se stal sokolskou demonstrací odporu proti nastupující diktatuře. Byla aktivní i v Mezinárodní gymnastické federaci a chystala se ve stejném roce zároveň i na letní olympijské hry. Do Londýna vycestovala jako vedoucí družstva československých gymnastek.
Sokolský kroj ještě sokola nedělá. Kdo nemá sokolského ducha, tomu prý ani kroj nepomůže. Nicméně sokolský oděv má zajímavou historii.
Na dětskou obrnu v Londýně náhle umírá sportovní gymnastka Eliška Misáková, členka vítězného československého družstva. Jako jediný sportovec v historii pak získává zlatou medaili in memoriam. Marie Provazníková se po olympiádě rozhodla zůstat v exilu. Přesídlila i s rodinou své dcery do Ameriky, kde prožila zbytek života. V zámoří rozhodně nezahálela. Dál se naplno věnovala vysokoškolské výuce, organizaci cvičení a propagování sokolské myšlenky.
Později sepsala také podrobné paměti, kde popisuje především dobu prvorepublikovou, válečnou okupaci a události kolem Února. Mezitím v Československu vyšel v roce 1952 zákon, který u nás de facto zrušil jednotného Sokola. Po dobu komunistické nadvlády řídil veškerou sportovní činnost Československý svaz tělesné výchovy a sportu. V období pražského jara se sice bývalí přední činovníci pokusili o obnovu Sokola, po srpnové invazi se však jejich sen rozplynul.
Osobnost Anny Pammrové spojujeme s počátky ekologie i feminismu u nás. Tato žena dokázala z lesní poustevny ovlivnit a inspirovat řadu významných osobností naší kultury.
Jindřiška Wurmová zasvětila svůj život boji za mír a ženské hnutí cenzuře navzdory. Ve 30 letech se také prosadila jako jedna z mála žen v evangelické církvi.
Olga Fastrová byla novinářka, první česká žena zaměstnaná na plný úvazek v redakci deníku Národní politika a autorka více než 1200 fejetonů a článků.
Václav Žmolík, moderátor
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
