Ženy tří republik: Jindřiška Wurmová, bojovnice za mír a ženské hnutí

Jindřiška Wurmová
Jindřiška Wurmová

Jindřiška Wurmová zasvětila svůj život boji za mír a ženské hnutí cenzuře navzdory. Ve 30 letech se také prosadila jako jedna z mála žen v evangelické církvi.

Roku 1932 se na Strahovském stadionu konal IX. Všesokolský slet. Jinak byl ale tento rok ve znamení nepokojů v hornických regionech. V Lomu u Mostu zahynulo 8 horníků a oblast o několik dní později prošla bouřlivými týdny. Propukla tu tzv. Velká mostecká stávka, která reagovala na dopady hospodářské krize.

Pro Jindřišku Wurmovou, rodačku z Rovečné, byl tento rok památný z jiného důvodu. Od té doby totiž kázala jako jediná žena na 6. synodě evangelických církví, což je nejvyšší shromáždění vysokých církevních zástupců. Ke kazatelské dráze měla předpoklady.

Feminismus, pacifismus a boj proti alkoholismu

Narodila se roku 1863 do rodiny evangelického faráře Benjamina Fleischera a jeho ženy Marie jako desáté dítě. Rodiče dbali na to, aby se každému potomkovi dostalo vzdělání. Jindřiška proto absolvovala evangelickou jazykovou školu a později studovala jazyky ve Švýcarsku. Poté působila jako učitelka cizích jazyků.

Ženy tří republik: Irena Blühová, průkopnice v oboru sociální fotografie

Irena Blühová a její manžel Imro Weiner-Král, Dessau 1931-1932. Pokusy s dvěma negativy – jedna z 12 variant.

Irena Blühová byla nejvýraznější fotografkou v meziválečném Československu. Díky studiu na slavné výtvarné škole Bauhaus v Německu se stala československou průkopnicí v oboru sociální fotografie.

Osudové pro ni bylo setkání s Františkem Bořivojem Wurmem, za něhož se později provdala. Wurm se přátelil s rodinou Masarykových, byl velmi společensky aktivní a Jindřiška se po jeho boku brzo zapojila do veřejné činnosti. Z řady spolků, pro něž pracovala, jmenujme např. Sokol nebo Vesnu. Od začátku 20. století udržovala styky i s Berthou von Suttner, první držitelkou Nobelovy ceny míru.

Klíčovými tématy Wurmové se stal feminismus, pacifismus a boj proti alkoholismu. Zasadila se i o první změny ve výchově mladých dívek, které spočívaly v tom, že nezamlčovala choulostivé záležitosti z oblasti sexuality a hygieny. Z tohoto období pochází i její první kniha „Z deníku sedmnáctileté“.

Ztráta syna i dcery

Krátce před vypuknutím světové války vydala spolu s významnou spisovatelkou a překladatelkou Pavlou Moudrou rozsáhlou „Mírovou čítanku“. Do jejich společného sborníku básní, próz a článků, které varovaly před válečnými hrůzami, přispěl také T. G. Masaryk. Později ji zkonfiskovala a zničila Rakousko-Uherská cenzura.

Do života Wurmové i celé její rodiny tragicky zasáhla 1. světová válka. Její knihy, jakožto dílo přední pacifistky, byly zakázané. Navíc 24. října 1918, necelý měsíc před koncem války, padl ve Francii její syn Miloš. Několik let před tím přišla o svou jedinou dceru.

Pro Wurmovou, která si vytkla za cíl být vzorem dobré matky, to byla drtivá ztráta. Synovu památku musela hájit i v dobách míru. Řada pacifistů mu totiž účast ve válce vytýkala.

Mírová hnutí

Hned po skončení bojů se zapojila do panevropských a kosmopolitních hnutí, jejichž myšlenky propagovala v Čechách a na Moravě. Ve 20. a 30. letech se stala členkou řady mírotvorných organizací, např. Světové unie žen či Ligy žen pro mír a svobodu. 24. července 1927 přednesla pro brněnský rozhlas projev, jehož originální nahrávka se bohužel nedochovala:

„Pohlížíme-li zpět do nejdálnější minulosti a sledujeme-li dějiny lidstva, vidíme, že od počátku uplatňoval se v nich princip násilí, touha po moci a nadvládě, jakož i po rozpětí hospodářském, obchodním a územním – a že sobectví národů vhánělo je do vzájemných krvavých bojů a urputných zápasů a bylo přímo hybnou silou světa.“

Období protektorátu nesla Wurmová těžce. Velmi ji ranily události spojené s mnichovskou dohodou. Nelehce nesla i smrt přítelkyně, političky a novinářky Františky Plamínkové, kterou nacisté popravili za heydrichiády.

Po válce se Wurmová vzhledem ke svému věku pomalu stahovala z veřejného života. Ačkoli sledovala i společenské dění po komunistickém převratu, mnohému přestávala rozumět, a tak i její kniha „Vzpomínky“ končí slovy: „Svět je plný zmatků, tak mně nezbývá než pokorně říct: buď vůle Tvá“. Jindřiška Wurmová zemřela roku 1953 v Myslibořicích.  

Seznamte se s příběhy dalších Žen tří republik >>

Spustit audio
autor: Petr Šmíd

Související