Ženy tří republik: Julie Hamáčková, zakladatelka české hydrochemie a první profesorka na technické vysoké škole

24. červenec 2018
Julie Hamáčková jako děkanka

Julie Hamáčková byla zakladatelkou české hydrochemie. Jako vůbec první se v Československu věnovala výhradně chemii odpadní vody. A stala se také první ženou profesorkou na technické vysoké škole u nás.

Když se v roce 1926 ujímá Julie Hamáčková vedení nově založené laboratoře v čistírně odpadních vod v Praze Bubenči, v Československu vzniká vláda panské koalice. Mezi ministry se poprvé objevují představitelé německých politických stran.

Ve světě plíživě sílí nacionalismus. V Německu se čím dál víc prosazuje Hitler a jeho NSDAP a italští ministři už skládají svou přísahu jenom do rukou Mussoliniho, předsedy fašistické strany a vlády. Evropané tančí charleston. A ve veřejných funkcích, ve sportu i ve vědě se stále víc uplatňují ženy.

Bratrova pomoc se studiem

Ženy tří republik: Anděla Kozáková-Jírová, naše první doktorka práv i notářka

Anděla Kozáková-Jírová

V prosinci roku 1922 se odehrála nenápadná, přesto však významná událost. V Praze se konala promoce Anděly Kozákové, první Češky, která získala titul doktora práv.

Dokladem toho je i začínající profesní dráha Julie Hamáčkové, průkopnice v oboru hydrochemie u nás. Narodila se v dubnu 1892 v Semilech. Otec pracoval jako poštmistr, maminka byla ženou v domácnosti. Julie absolvovala soukromou obchodní školu a po smrti otce začala pracovat jako úřednice, aby rodině finančně vypomohla.

Jenže talentovaná Julie se dál soukromě vzdělává. Nakonec ji starší bratr Miroslav podpoří, aby mohla studium dokončit. V roce 1920 Hamáčková maturuje. V té době už je zároveň dva roky mimořádnou posluchačkou na chemickém oboru České vysoké školy technické. Ještě v tomto roce vykonává první státní zkoušku, později i druhou.

Při škole pracuje v laboratořích profesora Ferdinanda Schulze. A právě on se stane jejím velkým odborným a osobním vzorem. Pro chemii ji získá nadobro. Hamáčková si ho však váží nejen jako vědce, ale cení si i jeho názorů a vztahu ke kultuře a lidem.

Průkopnická práce

V roce 1926 se Julie Hamáčková vydává na studijní cestu po francouzských chemických závodech. A ve stejném roce také mění působiště. Odchází z pozice asistentky na vysoké škole. Pověří ji totiž vedením nově založené provozní laboratoře v čistírně odpadních vod v Praze Bubenči.

Kvůli antikoncepci plavou v řekách oboupohlavní ryby. Kapka účinné látky by kontaminovala Lipno

02178919.jpeg

V českých řekách plavou oboupohlavní ryby. Hormony vypouštěné kanalizací se pomalu stávají problémem. Nedokážou je zatím zcela odstranit ani ty nejmodernější čistírny. Stovky čistíren po celé republice budou muset projít modernizací, která zajistí účinnější odstranění hormonů ze splaškových vod.

Hamáčková se tak dennodenně zabývá kontrolou čistoty vltavské vody a podrobným zkoumáním složení odpadních vod. Práce je to vskutku průkopnická, ale obohacuje ji odborně i lidsky. Julie získává vědecké poznatky v praxi a zároveň navazuje výborné pracovní vztahy jak s odborníky, tak s dělníky na čističce.

Po návratu zpět na techniku Hamáčková znovu prokazuje vynikající analytické schopnosti a rozšiřuje své zaměření. Věnuje se proto také rozborům vod povrchových a podzemních, vod pitných, užitkových nebo průmyslových.

Profesorská kariéra

Po uzavření vysokých škol v roce 1940 nastupuje do hydrologického oddělení Státního zdravotního ústavu. V následujících letech sbírá materiály pro pozdější knižní publikace, podílí se na přípravě vodohospodářských předpisů a vede laboratorní cvičení pro budoucí stavební inženýry.

V roce 1954 se stává jako vůbec první žena u nás profesorkou na vysokých technických školách. Už natrvalo se vrací na Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze.

Na vysoké škole se Julie Hamáčková vždycky snažila pracovat v úzkém spojení s praxí. Vytvářela tvůrčí, sdílnou a vlídnou atmosféru s kolegy i se studenty. Její žák, pozdější rektor Vysoké školy chemicko-technologické, profesor Vladimír Maděra o ní napsal:

„Všude, kde pracuje a pracovala, ji mají a měli rádi. Pro ni samu, pro její lásku k lidem a k životu, práci, pro znalosti a schopnosti a pro všechno dobro, které pro tolik lidí za všechna léta svého života vykonala. Proto neumím lépe skončit tuto vzpomínku k jejímu jubileu, než slovy Boženy Němcové, její milované autorky: A kde je lépe, než mezi lidmi, kteří nás mají rádi; jaká lepší radost, než radost činit jiným.“ 

Profesorka Hamáčková zemřela 9. dubna 1968. Byla ženou inteligentní a schopnou a zároveň skromnou a pilnou. Za svůj život vydala na třicet odborných prací především o analytice vody. Ve svém oboru byla mezinárodně uznávanou kapacitou.

Seznamte se s příběhy dalších Žen tří republik >>

Spustit audio
autor: Silvie Havelková

Související