Ženy tří republik: Ludmila Matiegková, jedna z prvních českých egyptoložek

23. červenec 2018

Česká egyptologie má mnohé významné představitele počínaje svým zakladatelem Františkem Lexou. Neprávem v jejich stínu zůstává jedna z prvních českých egyptoložek a soukromá badatelka Ludmila Matiegková.

Zatímco českým fašistům v roce 1926 nevyšel puč během všesokolského sletu a byli nadále bez vlivu na veřejnosti, v Německu se začal prosazovat Adolf Hitler. Svolal do Výmaru první říšský sjezd Národně socialistické německé dělnické strany od jejího znovuzaložení a poprvé tady zdravil své přívržence vztyčenou pravicí.

Pokud chceme připomenout pozitivní událost tohoto roku, může to být třeba první veřejné předvedení televizního přijímače. A v tu samou dobu, v lednu 1926, se vydala na svou první cestu do Egypta učitelka, spisovatelka a badatelka v oboru egyptologie Ludmila Matiegková.

Egyptologie a učitelství

Narodila se 9. března 1889 v Lovosicích. Otec Jindřich Matiegka byl lékař, ale především zakladatel české antropologické školy. Jeho zaměření značně ovlivnilo i Ludmilin život. Když jí byly tři, rodiče se rozhodli přestěhovat do Prahy, mimo jiné aby dceři umožnili lepší vzdělání.

S nápisem na sarkofágu generála si egyptologové dlouho lámali hlavu.

Ludmila odmaturovala roku 1908 na dívčím gymnáziu pod patronátem spolku Minerva. Pro gymnázium to byl přelomový rok, protože poprvé mohly dívky maturovat přímo ve své škole, a nikoliv na chlapeckém Akademickém gymnáziu.

Bylo jasné, že Ludmila bude pokračovat ve studiu. Rozhodla se pro historii. Protože už od středoškolských let měla blízko k starověkému Orientu, zapsala se na poutavé přednášky indologa Zubatého a arabisty Dvořáka. Navíc začala objevovat nově vznikající obor, egyptologii. Ta se tehdy na české univerzitě nepřednášela, proto ji otec posílal na studijní pobyty do zahraničí.

Už v době studia publikovala v časopise Pravěk články o egyptských archeologických objevech. Aby se mohla věnovat svému vytouženému povolání a zároveň získala samostatnost a nezávislost, složila zkoušky z učitelství.

První cesta do Egypta

V roce 1913 nastoupila jako učitelka dějepisu a zeměpisu na soukromé dívčí gymnázium Minerva. Její zájem o starověký Egypt ale neupadal. Naopak, vyústil v dizertační práci o názorech starých Egypťanů na duši.

Po promoci dala sice přednost pedagogické činnosti, ale neuzavřela si ani možnost věnovat se dál vědě. Postupně se naučila zvládnout současně roli středoškolské profesorky a soukromé badatelky. Spolupracovala s Františkem Lexou, kterému se v roce 1925 podařilo na půdě filozofické fakulty otevřít samostatný egyptologický seminář.

V lednu 1926 se Ludmila Matiegková vypravila na první cestu do Egypta, odkud psala matce:

Do Egypta se později vrátila ještě dvakrát. Pomáhala otci při antropologických výzkumech a publikovala odborné statě, později se stala členkou orientálního ústavu. Dojmy z  cest ji inspirovaly k napsání cestopisu V objetí sfingy.

Už na konci 20. let byla velmi kritická ke skupinovým turistickým výpravám, které v Egyptě organizovala Cookova cestovní společnost. Vadily jí „restauranty“ této společnosti stojící v blízkosti chrámů a památek. Stěžovala si i na dotěrné a všudypřítomné prodavače suvenýrů.

Válečná léta pro ni byla těžká. Zemřel jí otec, později i nejlepší přítelkyně. Její jedinou radostí tak zůstala věda. Po víc než deseti letech se vrátila opět k egyptologii a psaní odborných článků. Zemřela roku 1960 v Mariánských Lázních.

Práce Ludmily Matiegkové v oboru antropologie a medicíny starověkého Egypta byla z československého hlediska zakladatelská a průkopnická. Podobně jako Alois Musil se snažila přiblížit svým čtenářům starý i nový Orient.

Seznamte se s příběhy dalších Žen tří republik >>

Spustit audio

Související