Zatím to na konec války nevypadá. Putin sám sebe vmanipuloval do pozice, kdy je pro něj Ukrajina klíčová, hodnotí bezpečnostní analytik Smetana

Hodnotit válku podle Smetany jde dobře až po jejím konci. „Během samotného konfliktu je to strašně těžké. Za prvé máme hodně omezené informace – to v každém případě – a pak to množství událostí, které se ještě mohou stát a které k něčemu povedou, je v podstatě neměřitelné,“ vysvětluje.  

Jako příklad měřitelnosti důležitých faktorů, které mají vliv na délku trvání konfliktu, uvádí západní pomoc.

Rusům pomohla mobilizace. Byli tak schopni „zaplácat díry“.

„V tuto chvíli předpokládáme, že bude kontinuální a že bude pokračovat. Ale na druhou stranu Rusko doufá, že Západ se v nějaké fázi vyčerpá a bude tlačit na Ukrajinu, aby s Ruskem jednala. Jsou tady tak velmi odlišná očekávání a i proto můžeme vývoj velmi těžko odhadovat,“ naznačuje.  

Čtěte také

Lidé očekávají ukrajinské tanky v Moskvě, velké povstání či smrt Putina. Vše je to velmi nereálné, předpovídá analytik Smetana

Ruský prezident Vladimir Putin v novoročním projevu ke svému národu mimo jiné prohlásil, že západní elity cynicky Ukrajinu využívají k tomu, aby oslabily a rozdělily Rusko, což on nikdy nikomu nedovolí.

„Je to forma komunikace – jak k vlastnímu obyvatelstvu, tak k Západu. A je to něco, co můžeme nazvat zvyšováním sázek.“

„Znamená to dát najevo ruské odhodlání v této válce pokračovat – i přes obrovské náklady, které to pro Rusko znamená, i přes ty všechny obrovské ztráty –, a tak druhou stranu tlačit, aby měla pocit, že Rusko tam bude tak dlouho, jak bude potřeba. A tím pádem udělat mnohem větší kompromisy a mnohem větší ústupky, než by aktuálně Západ nebo Ukrajina chtěly,“ myslí si analytik. 

Rusko se už brzy začne potýkat s velmi zásadním problémem s nedostatkem munice.

Válka se ale stále vyvíjí – velká změna nastala po dobytí Chersonu. „To byla už poměrně náročná operace. Když si ale vzpomenete na ještě dřívější dobytí Charkovské oblasti, tak tam se Ukrajině podařil velmi zásadní, rychlý průlom. Podařilo se jim dobýt velmi rozsáhlé území, které předtím Rusko okupovalo. Cherson naopak ukázal, jak může vypadat další postup ukrajinské armády, který už nebude tak rychlý.“

Čtěte také

Bezpečnostní analytik Michal Smetana: Poruší Putin jaderné tabu? Panika není namístě. Výhodnější je zbraněmi jenom hrozit

„Také se už víc projevila ruská mobilizace – Rusko tak bylo do značné míry schopné ,zaplácat díry‘, které mělo, a to z pohledu nedostatku mužů. Také vidíme mnohem větší kompetenci ruského velení, které se bylo například z Chersonu schopné stáhnout mnohem organizovaněji než v Charkově. Nenechávat už za sebou vybavení a stáhnout se bez větších ztrát. Také vidíme náznak, jak to u nich může vypadat i v budoucnu,“ popisuje analytik Smetana. 

Ale nic není jen černo-bílé, protože se hlavně u ruské strany objevuje nový problém, a to nedostatek munice.

Putinovi ale pomáhají dva hlavní partneři: Írán a KLDR.

„Začínají na některých místech fronty s municí šetřit, protože už nemají tak velké zásoby jako dosud. Západní analytici v tuto chvíli odhadují, že někdy od jara do podzimu či zimy letošního roku se Rusko bude potýkat s velmi zásadním problémem s nedostatkem munice, který teoreticky může řešit – ale je to něco, co před nimi stojí minimálně jako výzva.“ 

Čtěte také

Na prahu druhé studené války? Rusko přitvrzuje rétoriku a vyvíjí nové jaderné zbraně

Novou munici sice vyrábějí, dokonce i rakety, o kterých se často mluví v souvislosti s útoky na Ukrajinu. Samotná spotřeba je ale daleko vyšší, než jsou jakékoli ruské výrobní kapacity. 

Hodně podobně je na tom i Ukrajina, která je závislá na dodávkách Západu. „A i to je pro Západ další výzva: aby byl schopen využít svých výrobních kapacit tak, aby je získávala dál.“ 

Rusko pak má hned dva hlavní partnery: Írán a KLDR. „To je pro Ukrajinu riziko, navíc poměrně velké. Často se diskutuje možnost, že kromě dronů by Írán dodával i rakety středního doletu. To by byl problém, protože ať už máme tendence ruské úspěchy zesměšňovat, tak strategické útoky proti infrastruktuře jsou úspěšné a pro Ukrajince jsou velkým problémem. A pak jsou tu státy jako Severní Korea, o které víme, že Rusku munici dodává, ale nevíme v jak velkém rozsahu,“ nastiňuje. 

Riziko použití taktických jaderných zbraní bohužel nezmizelo, ale roste.

Analytik už před časem varoval, že pokud budou ruští vojáci z Ukrajiny vytlačeni, vzroste i nebezpečí, že Putin sáhne k taktickým jaderným zbraním.

„Klíčový faktor je, zda v tu chvíli bude Putin a jeho okolí tyto události vnímat jako něco, co přímo ohrožuje další fungování jeho režimu. To znamená: potenciálně kolaps ruských vojsk, zejména ztráta Krymu, který je pro současný ruský režim politicky velmi důležitý, může přímo ohrozit Vladimira Putina a jeho nejbližší okolí. Pokud to tak bude, tak v tu chvíli je šance, že použije jaderné zbraně. Proto, aby svůj režim zachránil, a to i fyzicky sám sebe. Toto můžeme brát velmi vážně.“

Čtěte také

Říká se, že taktické jaderné zbraně jsou bezpečné. Ale nikdo to nezkusil, varuje analytik Visingr

„Je to něco, co určitě představuje velké riziko a dokonce vývoj za poslední rok toto riziko zvýšil. Protože Putin svou signalizací, komunikací, naopak dává svůj režim v sázku – mluví o tom, jak je Ukrajina důležitá, což pak komunikuje obyvatelstvu a ruským elitám.“

„To znamená, že sám sebe vmanipuloval do pozice, ve které dává najevo, že jde pro Rusko o skutečně životní věc. Naprosto souhlasím s tím, že to můžeme naopak vnímat jako něco, co pro budoucí stabilitu ruského režimu je možná velmi klíčové,“ uzavírá. 

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.