Lidé očekávají ukrajinské tanky v Moskvě, velké povstání či smrt Putina. Vše je to velmi nereálné, předpovídá analytik Smetana

„Také to neznamená, že by v dlouhodobějším měřítku nebylo dosaženo nějaké větší dohody mezi oběma stranami. V nějaké chvíli se válka stabilizuje, ale nadále bude probíhat ostřelování a budou umírat lidé,“ dodává analytik Institutu politologických studií FSV UK.

V nějaké chvíli se válka stabilizuje, ale stále bude probíhat ostřelování, stále budou umírat lidé.
Michal Smetana

Pokud se válka opravdu dostane do tohoto bodu, tak ruského prezidenta Vladimira Putina čeká řada možností, co dál. Podle Smetany jsou ale pro Rusko všechny nevýhodné až špatné.  

Čtěte také

Analytik: Není to fér souboj. Na morálce Ukrajinců by záležely boje ve městech, pokud Rusku nevyjde rychlá invaze

„Jedna varianta je zcela se stáhnout z Ukrajiny, což by byla obrovitánská porážka. Další varianta je mobilizovat a využít toho, že Rusko má kde brát lidské rezervy – a je tu možnost nejen všeobecné, ale i částečné mobilizace,“ vypočítává.

„Anebo ten konflikt nechat tak, že se vojáci zakopou na svých pozicích, které se budou snažit držet,“ doplňuje Smetana.

Sám si ale nedovede představit, že pokud by Rusové ztratili současné teritoriální pozice na východě Ukrajiny, resp. v doněcké a luhanské oblasti, tak že by to i přes ruskou propagandu mohl Putin prohlásit za vítězství.

Krym? 

Ukrajinské vítězství a kompletní vytlačení Ruska nejen z Donbasu, ale i Krymu pak analytik považuje za velmi nerealistický scénář.

„Pokud jde o Krym, tak Rusko použije veškeré prostředky pro to, aby toto území ubránilo. To by totiž pro Vladimira Putina byla naprosto drastická politická porážka,“ varuje před přílišným optimismem.

Čtěte také

Rusko prohraje. Jak bude porážka vypadat, to se rozhodne až na Donbase, míní analytik Svárovský

„Spousta lidí vnímá to, co bychom měli dosáhnout, jako nějakou kompletní porážku Ruska, a to včetně osvobození Krymu. Mají v hlavě variantu, kdy se během relativně krátké doby podaří něco, co se stalo na konci 2. světové války. Buď že nějaké ukrajinské tanky ,vjedou  do Moskvy za pomocí vojsk NATO‘, nebo že dojde k nějakému velkému povstání a zabití Putina. Nebo jeho uvěznění a odsouzení v Haagu. Rozumím tomu, proč tomu chtějí lidé věřit, ale toto očekávání je opravdu velmi nerealistické,“ míní bezpečnostní analytik.

Realistický cíl je podle Michala Smetany spíš v liniích, o kterých nedávno hovořil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Čtěte také

Taktický jaderný útok? Lhář Putin ho může vydávat za nutnou obranu, varuje komentátor Dvořák

„Mluví o červené linii pro Ukrajinu, kterou je vytlačení Ruska, nebo o domluvě na tom, že Rusové ustoupí za hranice z 23. února letošního roku, tedy před kompletní invazí.“

„V tu chvíli se dá najít společná dohoda o ukončení konfliktu. Ale Rusko by muselo ustoupit i z těch území, která teď okupuje,“ doplňuje. Kompletní odstřižení Západu od ruské ropy a plynu by Putinův režim bolelo, ale nemyslí si, že bychom nějakou změnu viděli druhý den.

„Je dobře, že tímto směrem Evropa postupuje, ale není tam ten jednoduchý kauzální vztah – kdyby se v jednu chvíli vypnuly kohouty a Evropa přestala odebírat plyn, ropu, tak že by Rusko kompletně přehodnotilo svou politiku. Oni to totiž jsou schopni přežít.“

Celou Osobnost Plus Lukáše Matošky najdete v audiozáznamu.