Kontaminace území Ukrajiny je obrovská, obnova bude náročná. Začít by měli hned, radí urbanistka a krajinný architekt

„Z ukrajinských měst odešlo asi 30 procent obyvatel, a to už je cítit. A ti co tam zůstali z nějakých důvodů – například tam být musí, nechtěli se oddělit od rodin apod. – na to stačit nebudou,“ doplňuje krajinný architekt a specialista na udržitelnost Michael Pondělíček z ČVUT.

Čtěte také

David Klimeš: Chystá se obnova Ukrajiny. Dobře, že Česko bude u toho

„Ukrajina byla záměrně podinvestovaná ještě v rámci Sovětského svazu, protože dlouhodobě ,zlobila‘. Těžko se tak dají přesně odlišit škody válečné a ty, které vznikly ještě za SSSR,“ naznačuje Pondělíček.

„Kontaminace půdy, kontaminace ovzduší, řek a vůbec vody – to jsou tak obrovské škody. Navíc ani nejde říct, že když se Ukrajina stala někdy v letech 1990, 1991 samostatná, tak si další škody dělala už sama. Vzpomeňte si na jejich nové, ale proruské vlády, a to až do roku 2014. Od té chvíle si už opravdu vládnou, což je pouhých 11 let, navíc na to neměli ani moc peněz,“ připomíná krajinný architekt Pondělíček. 

„Jejich kontaminace jsou z našeho pohledu vlastně zcela šílené – nikdo si tady ani nedokáže představit, kolik bomb a výbušnin tam spadlo. Z toho pohledu jsme my s naším CO2 v ovzduší vlastně trapní. A mezi Českem a Ukrajinou nestojí žádná zeď,“ připomíná architekt Pondělíček. 

Čtěte také

Od Trumpa očekávají Ukrajinci zlom. Ale neshodují se, zda bude k lepšímu, popisuje zpravodaj Dorazín

„Bude tak problém, jak do toho všeho ,sáhnout‘ a neudělat nějaký další problém. Třeba začít stavět z kontaminovaného materiálu, nebo budovat na místě, které kontaminované je. Dřív nebo později se to projeví na zdraví těch, co tam žijí a žít budou,“ doplňuje v pořadu Hovory. 

To, co by naopak vyzdvihl, je důraz Ukrajinců na zeleň ve městech, která jsou i teď za války stále udržována. 

Čím dřív, tím líp

Urbanistka Vladimíra Šilhánková je vedoucí Institutu veřejné správy a regionálních studií Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT. Doporučuje, aby Ukrajinci nečekali až na konec války. „Čím zanedbanější to po válce bude, tím větší budou nároky na investice. A měly by se hledat i ty správné priority,“ nastiňuje. 

Čtěte také

Ondřej Vaculík: Ukrajina už nemůže úplně prohrát. I kvůli západní pomoci

Jako příklad pak oba odborníci uvádějí, že teď tam sice mají opravené a krásné silnice, ale zdevastované tratě pro tramvaje. 

„Máme osobní zkušenost ještě z předválečné Ukrajiny, kde jsme dělali nějaké projekty v Zakarpatské oblasti s totálně podinvestovaným územím, ale jejich hlavní prioritou byla bronzová socha Voraře. Je tak s nimi potřeba pracovat, aby věděli, že významné jsou mosty, tramvaje a další infrastruktura, ale bronzové sochy počkají a jsou už jen tou třešinkou na dortu,“ radí urbanistka. 

Pokud 30 procent Ukrajinců ze země odešlo, nebudou chybět při obnově země? „Lidé chybět budou a můžeme jen doufat, že se alespoň někteří vrátí a splatí své zemi to, co jí dluží. Protože jinak se sami znovu rychle na nohy nepostaví,“ obává se Pondělíček. 

Čtěte také

Díky moderním technologiím dokáže i Ukrajina porazit ruského Goliáše, věří exministr obrany Reznikov

„Už teď je vidět, že 95 procent studujících na univerzitách jsou děvčata. Společnost se tak určitě bude restrukturalizovat i v tomto směru, ženy tak budou přebírat mnoho úkolů. Ale ony na to až dosud nebyly školeny ani zvyklé – i to by měly pochopit a dopředu vědět,“ uzavírá urbanistka Vladimíra Šilhánková. 

Oba loni učili studenty v Žitomyru, předávali jim zkušenosti a znalosti o současném plánování, rozvoji a o obnově měst v Evropě. 

Poslechněte si celé Hovory Naděždy Hávové, dozvíte se víc.