Na prahu druhé studené války? Rusko přitvrzuje rétoriku a vyvíjí nové jaderné zbraně

Už v roce 2018 to demonstroval prezident Vladimir Putin, když oznámil, že Rusko vyvíjí novou generaci zbraní. Na tyto souvislosti upozorňuje server německé rozhlasové stanice Deutschlandfunk, který se ptá, jak daleko jsme od vypuknutí nové studené války.

Čtěte také

Analytik: Rusko dnes není stabilní. Ani stabilita s Putinem po další léta by nebyla dobrou zprávou

Putin před třemi lety v jednom z kremelských sálů uspořádal prezentaci o vývoji ruských vojenských technologií. Auditorium tehdy sledovalo show plnou vizuálních efektů.

Na konci roku 2017 proběhl úspěšný testovací odpal nové střely s plochou dráhou letu s jaderným pohonem, oznámil tehdy Putin. Prezidentovo poselství, vyslané světu pouhé dva týdny před tehdy se blížícími prezidentskými volbami, dávalo najevo, že Rusko je připravené vyrábět špičkové zbraně.

Než se ale zamýšlená výroba těchto zbraní promění v realitu, bude to ještě nějakou dobu trvat. Sériová produkce zatím nemohla odstartovat, protože některé testy se zdržely nebo ještě vůbec nezačaly.

Slepá ulička vývoje?

„Rusko stále vyvíjí zbraně, které Putin tak pyšně prezentoval před prezidentskými volbami v roce 2018. V přípravě jsou mezikontinentální rakety RS-28 Sarmat, nadzvukové střely Kinžal a podvodní drony Poseidon,“ vyjmenovává ruský publicista a vojenský analytik Alexandr Golc. Podle něj se to týká i tolik zdůrazňovaných střel s plochou dráhou letu, které mají mít díky jadernému pohonu schopnost zůstat ve vzduchu takřka neomezeně dlouho.

Čtěte také

Libor Dvořák: Jak vypadá souboj Navalnyj – Putin

Jak Deutschlandfunk podotýká, například test podvodního dronu Poseidon, vybaveného jadernou hlavicí, se měl konat už před několika měsíci. Projekt byl ale několikrát posunut.

Není přitom jasné ani to, proč vlastně Rusko tolik trvá na vývoji nového jaderného arzenálu.

„Teoretici mluví o slepé uličce. Jaderné zbraně, které slouží k odstrašení protivníka, v podstatě nemusejí být modernizovány. Od 70. a 80. let minulého století jich je jak ve Spojených státech, tak v Rusku dostatek na zničení druhé strany. Na modernizaci jaderného arzenálu se proto musíme dívat spíše jako na propagandu než na skutečnou vojenskou potřebu,“ myslí si publicista Golc.

Za Putinova dvacetiletého působení v čele země prochází modernizací celá armáda. Ruské ozbrojené síly už také dvakrát zasahovaly v zahraničí – v Sýrii a Gruzii. Kromě toho jsou tu i operace ruských žoldnéřů, jako například ze skupiny Wagner, kterou ovládají lidé z nejbližšího okruhu kremelského vedení. Wagnerovci už působili třeba v Libyi, Středoafrické republice nebo ve Venezuele.

Zbyly jen atomovky

V posledních letech zesiluje rétorika, kterou ruští lídři včetně Putina nebo ministra Lavrova používají směrem k Západu. Nejde přitom jen o tón. Podle publicisty Golce už Rusko a Západ vstoupily do nové studené války. „Začátkem byla anexe Krymu a oficiálně nevyhlášená válka na Donbasu,“ říká analytik s tím, že Rusko však na novou studenou válku nemá dostatek zdrojů. 

Čtěte také

Libor Dvořák: Americký prezident Biden se v Mnichově vymezil i vůči Rusku

„Obyvatelstvo Rusko je staré, není možné z něj vytvořit miliony vojáků. Moskva také nemá spojence. A nemá ani průmysl, který by byl schopen produkovat velké množství zbraní. Jediné, co Rusku zůstává, jsou jaderné zbraně,“ dodává Alexandr Golc.

Deutschlandfunk připomíná, že 90 procent světového atomového arzenálu připadá na Spojené státy a Ruskou federaci, mezi nimiž je počet těchto zbraní zhruba vyrovnaný. Poté, co bývalý americký prezident Donald Trump vypověděl několik smluv o kontrole zbrojení, je v platnosti pouze takzvaný Nový START. Tuto Dohodu o snížení počtu strategických zbraní nedávno prodloužily jak Washington, tak Moskva.

Vladimir Putin v každé krizi se Západem upozorňuje na to, že Rusko je jadernou velmocí a je schopné Západ zlikvidovat. V tomto ohledu podle publicisty Golce hrají jaderné zbraně v současnosti významnější roli, než tomu bylo v době Sovětského svazu.

Důležitou okolností ruské strategie je v pohledu ruského experta příklon Moskvy k autoritářství. „Putin a jeho nejbližší okolí se za žádných okolností nechtějí vzdát své moci. V Kremlu panuje představa, že Západ chce vliv Moskvy oslabit takzvanými barevnými revolucemi. Aby v tom Rusko Západu zabránilo, potřebuje odstrašovací prostředek, a tím jsou jaderné zbraně,“ cituje analytika Alexandra Golce německá stanice Deutschlandfunk.

Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách, který připravil Jakub Rerich.

Založením Visegrádské skupiny před třiceti lety se do politického prostoru střední Evropy vrátil život. Volání starého kontinentu po rušení celních tarifů zůstává v Bílém domě bez povšimnutí. A čínský filmový trh je během pandemie pro americká studia stále velkou výzvou.