Analytik: Rusko dnes není stabilní. Ani stabilita s Putinem po další léta by nebyla dobrou zprávou

26. leden 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Alexej Navalnyj, hlavní kritik Vladimira Putina, v obležení novinářů na cestě z Německa do Ruska

Členské státy Evropské unie se nedohodly na přijetí dalších protiruských sankcí. K novým restrikcím vyzval europarlament po zatčení opozičního politika Alexeje Navalného a potlačení statisícových demonstrací, při nichž bylo zatčeno přes tři a půl tisíce lidí. „Považuji za chybu, že vůči Rusku nebyl použit ostřejší jazyk. Byli jsme svědky paralýzy mezi členskými zeměmi,“ komentuje situaci Pavel Havlíček, analytik Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

Čtěte také

Přestože unijní sankce dovedou kremelskému režimu jen těžko zabránit, aby pokračoval v některých represivních praktikách, je podle Pavla Havlíčka významná třeba jen symbolická reakce.

„Je důležité to nepřecházet, protože to dává volnou vstupenku tamnímu režimu, aby v tom pokračoval,“ domnívá se a připomíná, že ruští političtí předáci bezpochyby vnímají, že se o nich na půdě Evropského parlamentu debatuje.

Sankce a diplomacie zároveň

Podle europoslankyň za Českou republiku Radky Maxové (za ANO) a Markéty Gregorové (Piráti), které se zmíněných debat účastnily, by měly jít sankce a diplomatická jednání ruku v ruce.

„Neoddělovala bych to od sebe, takhle se dá dosáhnout rychlejšího propuštění pana Navalného a lepších diplomatických výsledků,“ shrnuje Maxová.

Čtěte také

Její kolegyně Gregorová si ale nemyslí, že jde jen o propuštění ruského opozičního vůdce: „Těch tři sta tisíc lidí nebylo v mrazu v ulicích jen kvůli němu, ale i proto, že mají dost korupce a toho, že si Putin a další oligarchové staví paláce.“

Naráží tak na informace o honosném sídle ruského prezidenta Vladimira Putina, na jehož existenci nedávno upozornil právě Alexej Navalnyj.

„Rusko dnes nepovažuji za stabilní zemi. Vvnitřně se otřásá a nejde jen o ty poslední protesty. Dlouhou dobu probíhají protesty například na ruském dálném východě v Chabarovském kraji a v regionu severního Kavkazu,“ popisuje analytik Havlíček.

Kdyby ovšem Rusko bylo stabilní a dalších patnáct let mělo v čele Vladimira Putina, ani to by analytik nepovažoval za dobrou zprávu pro Evropu. „Takové Rusko s sebou nese agresi vůči Ukrajině, Gruzii i Bělorusku,“ varuje.

Ekonom: Stále vede ropa

I když je účinnost protiruských sankcí často diskutována, výzkumy ukazují, že z dlouhodobého hlediska dopad mají, tvrdí hlavní ekonom společnosti Patria Finance Jan Bureš.

Čtěte také

„Nejvíc působí ve zhoršeném přístupu Ruska na finanční trhy,“ říká a dodává, že negativní efekt mají často paradoxně i protisankce, které Kreml uvalil jako odvetu na Evropskou unii.

Tím hlavním, co hýbe ruskou ekonomikou, nicméně stále zůstává cena ropy a energií. Ukázala to i pandemie, upozorňuje Bureš. Také proto by mohl být pro Evropu významným vyjednávacím nástrojem projekt Nord Stream 2, na jehož zastavení se ale zatím unijní země neshodly.

Hosty byli:
Radka Maxová, ANO, europoslankyně
Markéta Gregorová, Piráti, europoslankyně
Pavel Havlíček, analytik Výzkumného centra AMO
Jan Bureš, hlavní ekonom společnosti Patria Finance

„Nedokážu odhadnout pravděpodobnost takového kroku. Byl by to velký zásah do vzájemných vztahů mezi Ruskem a některými evropskými zeměmi. Teď to ale asi není na pořadu dne – je rozdíl v náladě v Evropském parlamentu a v některých hlavních městech EU,“ shrnuje ekonom.

Poslechněte si audiozáznam celého Speciálu Martiny Maškové a Jana Burdy.

autoři: Martina Mašková , Jan Burda , Zuzana Marková
Spustit audio

Související