Světovou zdravotnickou organizaci financuje stále víc firem. Organizace ale tají, o koho jde
Nadace Světové zdravotnické organizace (WHO Foundation) přijímala během prvních tří let od doby svého založení v roce 2020 stále větší množství peněz od korporátních dárců. Zjistil to nový výzkum autorů z Edinburské univerzity. U některých odborníků a aktivistů to vzbuzuje obavy, že velké firmy mají příliš velký vliv na formování politiky této instituce, píše britský deník Guardian.
Do konce roku 2023, tedy posledního roku, do kdy jsou zveřejněné záznamy, nadace přijala od firem dary v hodnotě asi 83 milionů dolarů. Ve více než polovině případů utajila identitu dárců.
Čtěte také
Výše darů přitom každým rokem roste. Financování nadace v roce 2023 tvořily z 80 procent anonymní příjmy. V prvním roce fungování nadace to bylo jen 15 procent, zjistila studie.
Světová zdravotnická organizace sice zveřejňuje účelové dary, například v období covidu, největší částka je ale určena na provozní náklady, což je podle kritiků nejasný termín.
„Naše analýza zjistila, že úroveň transparentnosti dárců je nízká, což organizaci potenciálně vystavuje riziku poškození reputace,“ píše se ve výzkumu Edinburské univerzity.
Zveřejněné dary podle autorů také naznačují, že peníze jsou často poskytovány na úhradu priorit dárců, nikoli samotné nadace.
Poškodí to důvěryhodnost WHO?
Tato zjištění přicházejí krátce poté, co Spojené státy přestaly Světovou zdravotnickou organizaci financovat. To ji uvrhlo do obtížné finanční situace, která ji pravděpodobně v budoucnu přinutí ještě více spoléhat na příspěvky a dary od soukromých dárců.
Čtěte také
Organizace je primárně financovaná členskými státy a Nadací Billa a Melindy Gatesových a zdůrazňuje potřebu navýšit zdroje příjmů.
Někteří pozorovatelé varují, že závislost instituce na netransparentních penězích by mohla vážně poškodit její důvěryhodnost a poslání. Nick Freudenberg ze City University of New York říká, že má pro obtížnou situaci organizace pochopení. Zároveň ale dodává, že netransparentnost příjmů to v žádném případě neomlouvá.
„Nejproblematičtější je to, že schopnost Světové zdravotnické organizace plnit svou práci závisí na důvěře lidí a zdravotnické komunity, a pokud instituce nezveřejňuje, od koho přijímá peníze, může přijít o své největší aktivum,“ vysvětluje Freudenberg.
Firmy chtějí zůstat anonymní
Světová zdravotnická organizace nereagovala na opakované žádosti deníku Guardian o vyjádření.
V předchozí reakci na kritiku netransparentního financování se generální ředitel Nadace Světové zdravotnické organizace a bývalý manažer ve farmaceutickém průmyslu Anil Sony vyjádřil tak, že instituce by dary nepřijala, pokud by představovaly střet zájmů. Dodal, že sympatizuje s korporacemi, které chtějí o svém daru pomlčet.
Čtěte také
„Firmy chtějí zůstat anonymní, jinak čelí dotazům nebo dokonce útokům, protože jsou považované za bohaté. A já to respektuji,“ řekl Soni v roce 2023.
Světová zdravotnická organizace dříve tvrdila, že netransparentní peníze představují pouze asi jedno procento jejího ročního rozpočtu. Kritici ale říkají, že situace okolo financování se každým rokem zhoršuje a stále neexistuje způsob, jak zjistit, zda korporace nefinancují konkrétní inciativy, které se snaží ovlivnit, upozorňuje závěrem britský deník Guardian.
Poslechněte si i další témata pořadu Svět ve 20 minutách. Trumpova autoritářská transformace Spojených států předčila i plány konzervativního Projektu 2025. Srbská církev trestá podporovatele studentských protestů z vlastních řad. Ruští akademici protestují proti zákonu ohrožujícímu ochranu Bajkalu. Muzeum Varšavského ghetta nemá zájem o historicky cennou tramvaj s Davidovou hvězdou.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
