Na další pandemii jsme připraveni mnohem lépe, zní z ministerstva. Smejkal: Mohlo by to být i lepší

Jsme připraveni na novou pandemii?

Matyáš Fošum: Pokud bych se na to díval za ministerstvo zdravotnictví a za zástupce krajských hygienických stanic, tak se za posledních pět let udělal obrovský posun. Co se týče stoprocentní připravenosti, tak tam jsou samozřejmě vždycky prostory, kde se rozvíjet. Ale dá se říct, že jsme podstatně lépe připraveni než před pěti lety.

Vidíte také obrovský posun k lepšímu?

Petr Smejkal: Já vidím posun, ale neřekl bych, že úplně obrovský.

Čtěte také

Smejkal: Covid ukázal, že zdravotnictví se musí změnit. Kdo se nestará o prevenci, ať si připlatí

Takže podle vás nejsme lépe připraveni na případnou novou pandemii?

Smejkal: Jsme, to ano. Ale rozhodně bychom mohli být lépe, než v tuto chvíli jsme. Ale že jsme lépe připraveni, než jsme byli v roce 2020, to určitě ano.

Co podle vás zatím drhne? Co není ještě ideální?

Smejkal: Já jsem vždycky říkal, že covid byl zátěžovým testem českého zdravotnictví. A já si myslím, že ve zdravotnictví se toho obecně musí změnit hodně.

To mluvím o všech aspektech českého zdravotnictví, zejména v důrazu na prevenci, v tom, jak jsme na tom s daty ve zdravotnictví a jak jsme na tom s digitalizací. A pokud změníme zdravotnictví celkově, tak pak budeme i lépe připraveni na další pandemii.

Pandemii totiž museli zvládat zdravotníci doslova až na krev. Ukázalo se na velké systémové problémy ve zdravotnictví. A samozřejmě bude trvat dlouho, než je změníme. Ale musíme je změnit.

Pane Fošume, co nám ukázal ten zátěžový test, kterým podle pana doktora Smejkala byla covidová pandemie?

Fošum: Já se ztotožňuji s tím, co říkal pan doktor Smejkal, že ten zátěžový test v rámci zdravotnictví opravdu proběhl.

Čtěte také

Nová pandemie takřka s jistotou přijde a my se nepřipravujeme, připouští obavy biochemik Konvalinka

Co se týče toho obrovského posunu, tak jak zmiňoval pan doktor, elektronizace zdravotnictví je podle mě tou slabinou, na kterou covidová pandemie ukázala. Je to jeden z těch indikátorů, na který se v současné době zaměřujeme.

Ale pokud bych se vrátil k vaší otázce, tak ano, právě ta nedostatečná elektronizace v rámci hygienické služby, v rámci ochrany veřejného zdraví, v rámci celého zdravotnictví, byla opravdu bota, která nás tlačila.

To v důsledku znamenalo, že jsme neměli dostatek dat pro rozhodování.

Co se týče rozhodování, tak samozřejmě nejlépe se dělají – pokud bych zůstal u covidu – proticovidová opatření s relevantními daty. V tom kruhu se opět vracím k elektronizaci a k poskytnutým datům.

Elektronizace zdravotnictví

Pane Smejkale, je to právě elektronizace, kde české zdravotnictví nejvíc tlačí bota?

Smejkal: Těch bot nás tlačí víc, ale tady asi nejvíc. Je pravda, že když se podíváte do jiných zemí, tak to propojení jak primárního sektoru, tak lékáren, tak nemocnic, je daleko, daleko větší než v České republice.

I když jsme udělali velké pokroky, tak tady je pořád dost věcí prostě tužka, papír. Je toho čím dál tím méně, ale pořád nějaké jsou. Propojení všech subjektů ve zdravotnictví – a to se nebavím jenom o veřejném zdravotnictví, bavím se o zdravotnictví obecně – je pořád menší, než by mělo být.

Čtěte také

Jsme vazaly socialistického zdravotnictví bez možnosti volby. A jeho dostupnost upadá, tvrdí Šebek

A jak dobře víme, tak jak se můžeme dobře rozhodovat, když nemáme data? Když data nejsou sdílena všemi subjekty ve zdravotnictví?

Pane Fošume, co se tedy změnilo ohledně proudu informací od covidové pandemie v českém zdravotnictví? Co se povedlo?

Fošum: Podařilo se v rámci hygienických registrů – pokud bychom se bavili třeba o hygienickém registru infekčních onemocnění – poskytovat data o incidenci, o počtu nemocných v reálném čase.

To byla věc, která se unikátně podařila za relativně krátkou dobu právě v covidovém období. S tím, že teď v postcovidové době na ní dále pracujeme.

Vytváří se další systémy, respektive zdokonalují se ty systémy, které pro hygienickou službu v současné době máme. Tak, abychom dostávali informace o dalších infekčních onemocněních, nejenom o covidu.

Čtěte také

iROZHLAS

Respirátory jsme venku mít nemuseli, přiznává Prymula po pěti letech covidu v Česku

Teď to používáme už v rámci respirační sezony, tedy u chřipky a akutních respiračních onemocnění. Informace, které máme od poskytovatelů zdravotních služeb, dostáváme v reálném čase úplně stejně, jako to bylo za covidu. To je určitý posun.

Co se týče objektivizace a reálného přehledu nových infekčních onemocnění, tak tato kohorta se nám rozšiřuje.

Pane Smejkale, vy jste hlavní epidemiolog IKEMu. Máte pocit, že přece jenom došlo k nějakému posunu? Že to není systém tužka, papír? A že máte pro svoji práci lepší informace?

Smejkal: Já za prvé souhlasím s tím, co říkal Matyáš Fošum, že zrovna v tomto oboru ta digitalizace pokročila.

Ale když si třeba vezmu práci nemocničních epidemiologů, tak se používají různé programy třeba na sledování infekcí spojených se zdravotní péčí.

Nemocnice si koupí software, ale ne každá používá ten samý a nejsou propojeny. Čili my některá z těch dat sbíráme, ale nemůžeme si je srovnávat mezi sebou.

Čtěte také

iROZHLAS

Lékaři v Česku nemají o long covidu povědomí, na diagnózu se čeká i roky, říká šéf hradeckého centra

Další věcí je úroveň třeba antimikrobiální rezistence, která nás teď dost trápí, protože stoupá. Tady bychom také potřebovali daleko větší propojení a sdílení toho, jak vlastně která nemocnice vypadá. Protože rozdíly jsou nejenom mezi zeměmi, ale i mezi nemocnicemi. Tady nám daleko větší propojení ještě schází.

Další věc, donedávna jsme měli problém třeba sdílet si i údaje o očkování. Museli jsme i prosit Ústav zdravotnických informací a statistiky, aby nás propojil s očkovacími údaji primárních nebo praktických lékařů s tím, na co byl člověk očkován, abychom to v nemocnici věděli taky. Čili těch věcí k propojení je tady opravdu hodně.

Poučili jsme se z chyb, které jsme udělali, a zavedli postupy, které se v jiných zemích ukázaly jako prospěšné? Poslechněte si celou diskuzi v audiu na začátku článku.