Bezpečnostní analytik Michal Smetana: Poruší Putin jaderné tabu? Panika není namístě. Výhodnější je zbraněmi jenom hrozit

6. říjen 2022

Od začátku války na Ukrajině zaznívají z Kremlu opakovaně hrozby použití jaderných zbraní. Jak reálné tyto výhrůžky jsou? Jsou obavy Západu zveličené, nebo naopak podceněné? A co si ve válečné terminologii představit pod pojmem eskalační žebřík? Bezpečnostní analytik Michal Smetana v audiozáznamu ještě vysvětlí, kde leží pro Spojené státy červená linie, i proč Vladimir Putin přistoupil k částečné mobilizaci.

„Riziko použití jaderných zbraní je reálné. Zároveň je ale třeba zdůraznit, že pravděpodobnost, že se tak stane, je pořád nízká,“ uklidňuje v pořadu Jak to vidí... bezpečnostní analytik z Institutu politologických studií Univerzity Karlovy Michal Smetana.

Čtěte také

Problém je v tom, že lidé mají tendenci z dílčích informací vyvozovat dalekosáhlé důsledky. „Jedna krabice zrezavělé munice v Rusku ale automaticky neznamená, že veškeré ruské vojenské systémy jsou nefunkční. A už vůbec to neznamená, že na stejné úrovni jsou i jaderné zbraně, a že se tedy nemáme čeho bát.“

Extrémy jsou ale patrné i na druhé straně. „Každé prohlášení kdejakého poslance ruské Dumy o použití zbraní je automaticky považováno za signál, že k tomu skutečně má dojít. To je přehnané a velmi často to nemá žádný reálný základ,“ je přesvědčen expert na mezinárodní bezpečnost.

Jaderná strategie Ruska

Média ale často k ukvapeným závěrům sahají. „Pokud se tématu nevěnujete dlouhodobě, chybí vám schopnost vidět alternativy vysvětlení a často skáčete po tom prvním a nejjednodušším. U jaderných zbraní ale platí, že jednoduchý selský rozum nepomáhá. Je to oblast, ve které máme velmi málo zkušeností. Jaderné zbraně byly použity pouze dvakrát, a to až na konci druhé světové války Spojenými státy proti Japonsku. Od té doby se to už nestalo.“

Čtěte také

Neexistence širší historické zkušenosti, na jejímž základě by mohl Západ jednat, nutně vede k tomu, že se musí spoléhat na simulace, teoretické modely, znalost strategických dokumentů a ruského doktrinálního uvažování i širší logiku toho, jak funguje jaderná strategie.

V případě, že by ale Rusko skutečně přistoupilo k použití jaderných zbraní, předcházela by tomu podle Smetany celá řada kroků. „Říká se tomu eskalační žebřík, kdy jedna strana odhaduje, co udělá druhá strana, a podle toho přizpůsobuje svůj nátlak. V rámci ruských doktrinálních dokumentů se velmi často zmiňuje, že by předcházely demonstrativní výbuchy, otevřené výhrůžky, jasná signalizace. Nehledě na to, že bychom viděli i fyzické přesuny ruského strategického arzenálu.“

V mlze války

Podle Smetany tak nedává ani pro Rusko smysl z ničeho nic použít jaderné zbraně a okamžitě platit vysokou politickou cenu. Mnohem výhodnější je jimi různým způsobem hrozit a nutit protivníka zasednout k jednacímu stolu. K nečekané eskalaci přesto může dojít.

„Máme sice satelitní systémy, dobré zpravodajské systémy, přesto jsme pořád v ,mlze války‘. Víme, že Vladimir Putin vsadil vlastní reputaci a budoucnost svého vlastního režimu v Moskvě na výsledek války na Ukrajině, a rozhodovat se může jakkoli. Přesto je norma nepoužívání jaderných zbraní v mezinárodní politice velmi silná.

A i Kreml ví, že by to mělo velmi dramatické následky.  „Včetně naprostého šoku na mezinárodní scéně, kdy by se z Ruska stal darebácký stát, který udělal něco, co by bylo odsouzeno ještě mnohem více než konvenční útok proti Ukrajině. Což samo o sobě je flagrantní porušení mezinárodního práva,“ uzavírá Michal Smetana.

Spustit audio

Související