Ukrajina udělala v boji s korupcí dva kroky vpřed a jeden zpět

Evropská unie příští rok vydá zprávu o pokroku Kyjeva v oblasti právního státu. Pro prezidenta Zelenského je důležité udržet tempo reforem, protože Ukrajina naráží na odpor několika dlouholetých členů Unie, jejichž sílu uvnitř bloku by tak populačně silný člen oslabil.

Čtěte také

Ukrajinistka Víchová: Západ Zelenského přeceňuje, když si myslí, že je lídrem celého národa. Ukrajinec si nevybírá cara, ale hejtmana

Politico upozorňuje, že pokrok Ukrajiny v oblasti právního státu je rychlejší, než se dalo očekávat. Nejnovějším pozitivně vnímaným krokem bylo zrušení nechvalně známého Kyjevského správního soudu, který proslul jako nejzkorumpovanější v celé zemi.

Ukrajinský parlament potvrdil prezidentův návrh na zrušení instituce čtyři dny poté, co americké ministerstvo zahraničí uvalilo sankce na předsedu soudu Pavla Vovka. Ten měl žádat úplatky výměnou za zasahování do soudních procesů. Vovkovo odvolání ale bylo také výsledkem intenzivního tlaku ukrajinských skupin občanské společnosti a protikorupčních organizací, které odhalily pochybení soudu.

Protikorupční prokurátor

Druhým významným krokem vpřed ohledně právního státu na Ukrajině je jmenování Oleksandra Klymenka hlavním protikorupčním prokurátorem. Klymenko je ve funkci od července. Od jeho nástupu se podařilo odblokovat některé případy úplatkářství a několik bývalých vysoce postavených úředníků skončilo před soudem nebo ve vyšetřovací vazbě.

Čtěte také

Zelenskyj se díky válce změnil z Chaplina v Churchilla. Může naplno ukázat své charisma, které se v praktické politice nedá využít, říká psychiatr Vevera

Kromě těchto dvou viditelně pozitivních kroků, ale ukrajinské vedení udělalo i jeden velký krok zpět. Evropská komise i poradní orgán Rady Evropy, takzvaná Benátská komise, kvůli tomu bijí na poplach. Ve stejný den, kdy Ukrajina zrušila správní soud v Kyjevě, provedla reformu ústavního soudu.

Na základě reformy má ústavní soudce nově jmenovat skupina tří vládních úředníků a tří nezávislých odborníků, přičemž o nových soudcích se má rozhodovat prostou většinou hlasů. Pozorovatelé upozorňují na to, že by rozhodování členů této komise mohlo být ovlivňováno politickými tlaky.

Když místo reforem potřebných k integraci do EU vytvoříme zákony jako ten o ústavním soudu, dáváme ruské propagandě doslova HIMARS.
Mychajlo Žernakov

„Hlasování prostou většinou znamená, že nezávislí odborníci budou k výběru kandidáta do další fáze potřebovat hlasy politických nominantů vlády. S takovými pravidly nebude poradní skupina schopna prosadit nezávislé kandidáty,“ upozorňuje Mychajlo Žernakov z nevládní organizace Dejure Foundation.

Kontrola nad ústavním soudem

Benátská komise doporučila změnu tohoto zákona v podobě zavedení sedmého člena poradní skupiny tak, aby nezávislí odborníci měli při výběru soudců rozhodující hlas. Doporučila také, aby rozhodnutí skupiny byla závazná a aby se kandidáti s negativním hodnocením nemohli stát ústavními soudci.

Čtěte také

Rusko ani Ukrajina nedrží trumfy, kterými by druhou stranu přinutily k jednání, popisuje vojenský expert plukovník Petráš

Šéf kyjevského Centra pro boj proti korupci Vitalij Šabunin varuje, že pokud se způsob volby soudců nezmění, získá prezidentská kancelář faktickou kontrolu nad ústavním soudem. Členové protikorupčních organizací se proto chystají proti tomuto kroku bojovat. Podle Žernakova hrozí, že Rusko kritiku neprávem využije k tomu, aby Ukrajinu ve své propagandě označilo za nedemokratickou a zkorumpovanou zemi.

„Ruská propaganda je obvykle nepodložená a lze ji vyvrátit jednoduchým ověřováním faktů. Ale když místo reforem potřebných k integraci do Evropské unie vytvoříme zákony, jako je ten o ústavním soudu, dáváme ruské propagandě nejen zbraň, ale doslova HIMARS“, tedy americký salvový raketomet, cituje na závěr Mychajla Žernakova server Politico.

Výběr z komentářů, analýz a reportáží zahraničních médií pro vás připravil Ondřej Čížek.