Západ musí dát Rusku jasně najevo možné důsledky použití jaderných zbraní. Ve hře může být potopení Černomořské flotily, míní analytik

Dyčka připomíná, že i Ukrajina už provedla několik vln mobilizace a lze předpokládat, že Rusko bude postupovat stejně.

Čtěte také

Jan Fingerland: Mobilizacija aneb Trocha naivního optimismu

„Podle výnosu o mobilizaci se zdá, že většina povolaných bude určena na různé velitelské a důstojnické pozice, tito lidé nebudou muset procházet dlouhým výcvikem. Zároveň to znamená, že Rusové nehodlají stavět nové jednotky, ale personálem doplní ty stávající. Do boje se můžou dostat relativně rychle, můj odhad je za jeden a půl až dva měsíce,“ vysvětluje.

V případě, že rekonstruované jednotky nebudou efektivní, lze prý očekávat další vlny mobilizace. „Očekávám, že začnou mobilizovat obyčejné vojáky, případně používat třeba brance, což je podle mě nejlogičtější věc, kterou by mohli udělat. To ale samozřejmě má nejhorší dopady na veřejné mínění,“ podotýká.

Teď jsme ve fázi, kdy intenzivně hledáme to, co by mohlo na Putina fungovat.
Lukáš Dyčka

Dyčka nevylučuje, že by Rusové mohli začít posílat na frontu odpůrce režimu. „Je to rychlý způsob, jak se zbavit těchto opozičních prvků ve společnosti. Rusové jsou tím vzhledem ke svému postoji k lidským právům známi dlouhou dobu,“ dodává.

Lze prý také očekávat přetrvávající problémy s nedostatečným vybavením pro nové nasazené záložníky, což může podlomit jejich morálku. „Málokterý voják bojuje za svoji vlast nebo režim. Většinou bojujete za svoje kamarády, které nechcete nechat ve štychu. A na tento prvek ve vaší morálce nejvíc útočí právě nedostatek zásob, materiálu nebo nekvalitní jídlo. Pak máte tendenci hodit flintu do žita,“ upozorňuje.

Co bude po referendech?

Díky mobilizaci 300 tisíc vojáků by Rusové mohli vyrovnat poměr sil na Ukrajině. Zdá se, že ukrajinská armáda svou ofenzivu zastavila kvůli operačnímu vyčerpání, což dává Rusům čas zálohy secvičit a poslat na frontu, což by ji mohlo stabilizovat.

Ještě důležitější než samotná mobilizace jsou podle Dyčky referenda o připojení okupovaných území k Rusku. „To zcela změní pohled na to, jaké typy vojáků bude Moskva moci používat,“ zdůrazňuje s tím, že použití taktických jaderných zbraní je relevantní hrozbou.

Čtěte také

Putinova legitimita je přímo úměrná víře Rusů v neporazitelnost ruské armády, míní politolog Duleba

V takovém případě musí Západ dát Rusku jasně najevo, jaké důsledky by použití jaderných zbraní mělo. „To je klíčová součást jakékoli politiky odstrašení. Moje spekulace založená na tom, jaké signály vysílají někteří bývalí američtí generálové a admirálové, je, že pokud Rusové použijí jaderné zbraně, tak by to znamenalo potopení celé Černomořské flotily, čehož jsou Američané a NATO schopni,“ míní.

Dyčka připomíná, že odstrašení selhalo už před válkou, kterou Rusové rozpoutali i přes hrozby ekonomickými sankcemi: „My nevíme, jaké zájmy má ruská elita a čeho se bojí. Teď jsme ve fázi, kdy intenzivně hledáme to, co by mohlo na Putina fungovat,“ uzavírá analytik.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.