Vláda zaspala, všechno dělá pomalu. Nutně potřebujeme chytrou karanténu, vyzývá ekonom Münich

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ekonom Daniel Münich

Vláda v úterý vlastně pod tlakem veřejnosti, ale i opozice představila plán na uvolňování restrikcí koronavirové pandemie. Ekonom Daniel Münich v Interview Plus vysvětluje své obavy.

„Důležité je, že má vláda konečně dlouhodobější plán a že si lidé i firmy mohou výhledově naplánovat život, ale mám trochu obavy, aby to nebylo jen (systémem) brzda-plyn,“ říká ekonom CERGE-EI a člen poradní ekonomické skupiny vládního krizového štábu. 

„Udělat takové rozhodnutí v době, kdy nemáte dostatek informací o charakteru nemoci v Česku? Když nemáte rozběhnutou chytrou karanténu, když nevíte téměř nic o tom, jak nemoc šíří tam, kde se opatření mají uvolňovat, když nemáte náhodné vzorky apod., tak to děláte naslepo. Taky se může stát, že za pár týdnů, kdy nákaza opět propukne, bude vláda muset šlápnout na brzdu,“ dodává Münich. 

Testovat, testovat, testovat...

Hlavní prioritou by prý mělo být testování, a to nejméně 30 tisíc vzorků denně (dnes je to cca 6 tisíc), a taky konečně spustit chytrou karanténu. „Aby se konečně podařilo sesbírat data o jednotlivých testech, a taky z nich vše analyticko-informačně vytěžit. Jen tak uvidíme, jestli je (to všechno) dobře cílené, jak dlouho to trvá, jaké jsou rozdíly a nedostatky.“ 

Jen tak jde přijmout správná opatření jak pro nemocnice, tak i pro domovy seniorů, elektrárny, a to i ty atomové. „Na to všechno je ale potřeba víc testů, včetně náhodného testování vzorku populace.“

Bohužel, nic z toho nemáme, teprve to pomalu vzniká… Zaspali jsme dobu… a vlastně jsme zaspali už předtím, protože tady nebyl žádný epidemiologický model, který by mohl předvídat, co se bude dít. Všechno se tady dělá na poslední chvíli a musím říct, že i hodně pomalu.
Daniel Münich

Uvolňování opatření bude probíhat v pěti etapách.

Zastavení země je to nejjednodušší

Od vlády se ale dozvídáme, jak jsme byli v rázných opatřeních rychlí a efektivní… „Plošná opatření jsou vlastně jednoduchá. Škrtnutím pera nebo nalezením základní shody na úrovni vlády. Ale už taková chytrá karanténa vyžaduje detailní, cílenou spolupráci státní správy, soukromých subjektů, informatiků, hygieniků, epidemiologů nebo zdravotníků… Je výrazně obtížnější. A zatím není jasné, jestli se nám to vůbec podaří spustit,“ odpovídá.

Mělo by to všechno být mnohem rychlejší, mnohem zásadnější. Každý den prodlení z toho, že například nemáme dostupná centrální data o testech, znamená, že budeme další týden, možná 14 dní nebo tři neděle žít v pološeru nebo ve tmě a střílet naprázdno.
Daniel Münich

Münich je členem poradní ekonomické skupiny vládního krizového štábu. Poslouchá někdo jeho výtky? „Po nástupu Jana Hamáčka (ČSSD) do Ústředního krizového štábu se ta situace v plánování, ale i organizačně začala výrazně měnit (k lepšímu). Ale za těch zhruba 14 dní asi nejde čekat zázraky,“ odpovídá.

Náklady na chytrou karanténu?

Přitom náklady na chytrou karanténu jsou podle Münicha diametrálně nižší než na tu plošnou, ve které už měsíc žijeme. „Vlastně si ani nedokážu představit, že by tady náklady měly hrát nějaký význam. Ztráty (ekonomiky) jsou totiž obrovské. Jsou to desítky, stovky miliard, o které se hraje. Pokud by měla karanténa přijít i na půl miliardy, tak jsou zanedbatelné proti obrovské ztrátě, které budeme čelit.“ 

Stát si totiž může dovolit firmám i jednotlivcům pomáhat jen krátkodobě, „po omezené období, ale dlouhodobě to bude pro stát obtížné, až nemožné. Třeba i proto, že půjčovat si teď budou chtít vlastně všichni. Proti penězům stojí na té druhé straně reálná ekonomika. Ta musí generovat zboží a služby, které lidé potřebují. Čím déle budeme plošně krotit jak pandemii, tak ekonomiku, tak postupně přijde den, kdy už to bude opravdu velmi problematické,“ dodává. 

Víc si poslechněte v audiozáznamu Interview Plus Jana Burdy. 

Spustit audio

Odebírat podcast

Související