Kdyby mě hygienik požádal o data, svobodně bych se necítil, kritizuje chytrou karanténu expert na AI
Moderní technologie mohou pomoci v boji proti koronaviru, ale zároveň i narušovat naše soukromí. Hostem Studia Leonardo je Tomáš Krajník z Centra umělé inteligence Českého vysokého učení technického v Praze.
„Vyvíjíme aplikaci, která nám neřekne, že zrovna teď je například v lékárně plno, protože by musela zpracovávat informace v reálném čase a tomu se chceme vyhnout z důvodů narušení soukromí,“ vysvětluje vědec.
Místo toho aplikace českých vývojářů předpovídá na další den, kdy a v jakém místě bude kolik lidí. „Takže vám řekne, že nejlepší doba jít do lékárny je třeba ve dvě hodiny odpoledne.“
„Naše modely se oproti těm, které používá Google, dokáží naučit z relativně menšího množství dat,“ dodává Krajník.
Naše aplikace se spoléhá na komunitní sběr dat, takže když si uživatel nainstaluje naši aplikaci a navštíví obchod, hřiště nebo park, může zadat, kolik je v tuto chvíli na místě lidí a jestli může dodržovat sociální distanc. Tato data aplikace pošle na server, v noci je zpracuje a vytvoří předpovědi přítomnosti lidí na další den.
Tomáš Krajník
„Důležité je vědět, že informace jsou o místech, ale nejsou o lidech... Žádným způsobem tedy nesledujeme člověka, který data v aplikaci zadává.“
Aplikace je v tuto chvíli v testovacím provozu, ale může si jí stáhnout kdokoliv. „Už nám chodí data, která dobře pokrývají Prahu, jedno středočeské město a část severních Čech... Viděl jsem ale také data přicházet mimo jiné ze Stanfordu a z oblasti Cambridge.“
„Slibovali jsme, že predikce dáme uživatelům k dispozici počátkem dubna, takže v první půlce dubna už budeme mít alfa verzi, která doporučuje lidem, kdy a kam jít... Aplikace bude ke stažení na našich webových stránkách,“ říká Krajník.
Lidé si nedostatečně uvědomují, jak je zacházeno s jejich daty
Expert zdůrazňuje důležitost využívat anonymní data, protože podle něj v poslední době mnoho politiků prosazuje nástroje, které značně erodují soukromí lidí.
„Třeba český projekt umožní zpětně zjistit, kdo se kdy s kým potkal. Je to sice efektivní opatření... a mluví se o souhlasu, ale nedokážu si představit, že v situaci nakaženého, kdy mě hygienik žádá o přístup k osobním datům, bych se rozhodoval úplně svobodně.“
Nejjednodušší by bylo vyzvat lidi, ať si vedou deníček, kdy a kde koho potkali. „Takové opatření už mohlo fungovat dávno a záchyt lidí by měl stejné možnosti jako v současnosti státem nabízená aplikace, samozřejmě bez implikací pro naše soukromí.“
Lidé by si měli uvědomit, že tato technologie byla použita proti lékaři, který na začátku epidemie před jejími riziky varoval. Sdělil svým kolegům a studentům to, že se objevily případy nového viru SARS, ale byl umlčen díky tomu, že jeho komunikace byla sledována a bylo mu sděleno, že bude obviněn. Kdyby takový postoj k soukromí na počátku nebyl, tak dnes epidemie vůbec není, protože by tento lékař mohl aktivovat lidi kolem sebe a epidemii zabránit.
Tomáš Krajník
Experti nejen z Krajníkova okruhu jsou prý velmi znepokojeni současným vývojem, který vede ke sledování jednotlivců. „Proto mnozí z nich rádi slyší o našem alternativním přístupu s anonymními daty.“
Lidé si dostatečně neuvědomují, jak je zacházeno s jejich osobními daty. „Většina technologií sbírající data jsou dnes zaměřeny na distribuci cílené reklamy... Ale nemyslím si, že možnost pobývat ve virtuálním prostoru sebou nutně přináší erozi soukromí.“
„Když by lidé věděli, jak se mají online chovat a jak se mají chránit, tak by eroze soukromí nebyla taková,“ shrnuje Tomáš Krajník z Centra umělé inteligence Českého vysokého učení technického v Praze.
Související
-
Naše chytrá karanténa respektuje GDPR, vyžadujeme souhlas a všechno hned mažeme, ujišťuje expert
Chytrá karanténa vyhodnocuje pohyb nakažených koronavirem. S pomocí dat z mobilu nakaženého a elektronických map vzniká přehled, kde se pacient zdržoval.
-
Účinnost „chytré karantény“ je vyšší než u dosud prováděných opatření, popisuje epidemiolog Chlíbek
Cílem tzv. chytré karantény je v krátké době zjistit případné kontakty lidí pozitivně testovaných na nový koronavirus, a tak vytipovat potenciální zdroje šíření v populaci.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.