Vidět na vlastní oči vysněnou architekturu je absolutní potěšení a adrenalin, přiznává teoretik architektury a designu Štěch
„Je to slast,“ popisuje teoretik architektury a designu Adam Štěch okamžik, kdy stojí před domem, o kterém ví všechno a hovoří s jeho majiteli. „Je to ten vrchol mého snažení. Když několik měsíců cestu plánuji, píšu e-maily, dopisy a všemi různými prostředky se snažím dostat k majitelům, nebo k architektům, kteří by mě nasměrovali zas někam dál,“ dodává.
Když pak může vejít a vidět na vlastní oči detaily, o kterých dřív jen četl nebo viděl na fotkách, je v „sedmém nebi“.
Čtěte také
„Najednou se mi to všechno spojí a vidím tu architekturu jako celek, tak to je pro mě největší slast asi v životě vůbec. Je to prostě absolutní potěšení a adrenalin.“
„V některých domech na sebe ani neupozorním a jen tak zazvoním na zvonek, představím se a snažím se s majitelem navázat dialog tak, aby mě do svého domu pustil. Jsou situace, kdy mne pustí, ale je třeba málo času, takže musím rychle fotit a někdy to bývá ,na hraně‘. Ale myslím, že je vždy přesvědčím nějakým svým entuziasmem.“
Teoretik architektury tvrdí, že mezi ním a majitelem významného domu pak vzniká zajímavé napětí.
„Nejlepší je, když se mnou jezdí má dívka Nikol, která to dál vyvažuje. Já si třeba fotím a ona naváže ještě silnější kontakt – takže jí vypráví podrobnosti. Jsme dobrý tým. A myslím, že když přijde sympatická dívka s chlapcem, tak nás téměř nemůže nikdo odmítnout,“ domnívá se Adam Štěch.
Čtěte také
Před časem navštívil i pozoruhodný dům Casa Kohn v Ekvádoru, který dodnes patří dceři československého architekta, který před nástupem nacismu prchal do Latinské Ameriky.
„Je to pro mě jeden z nejzajímavějších domů, který jsem navštívil. Je to příklad modernistické architektury, který vznikl na přelomu 40. a 50. let v Quitu, v hlavním městě Ekvádoru. A tato architektura, tato vila krásně ilustruje proměny a různé transformace moderní architektury v první polovině 20. století.“
„Jsou to témata a fenomény, které mě obrovsky zajímají, a proto jsem neváhal a do Ekvádoru se vypravil. Měl jsem i to štěstí zde strávit několik dní,“ uzavírá Adam Štěch.
Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Hovory Naděždy Hávové.
Související
-
Proti „betonování“ oppida Závist vznikla petice. Beton připomíná vyspělost Keltů, brání plán Pleskot
Milovníci keltské kultury, vyznavači pohanství a místní obyvatelé protestují proti výstavbě rozhledny a železobetonových desek, které mají znázorňovat půdorysy staveb.
-
Transgas jsem vždy považoval za absurdní. Měl stát na předměstí, tvrdí architekt Zavřel
„Já na architektuře 70. let nemohu nevidět tu omezenost, která byla charakteristická pro zadavatele, což byl vždy Ústřední výbor strany.“
-
Dává novou tvář Mariánskému náměstí. „Alfa a omega je bezpečnost, pak stromy,“ míní architekt
„Je to radniční náměstí, obývák města. A kde jinde si nejdřív uklidit než před vlastním domem,“ věří Pavel Buryška. Mariánské náměstí se podle něj může rychle „zabydlet“.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
