Věřím, že lidé hodně věcí přehodnotí a budou žít kvalitněji, říká o životě po pandemii psycholožka Frouzová

23. duben 2020

I když zatím nevíme, jak dlouhý ještě bude boj s koronavirem, je jisté, že život se nevrátí do úplně stejných kolejí. Změníme se my, nebo dokonce i svět kolem nás?

„Věřím, že lidé, kteří třeba zbankrotují, začnou něco jiného, protože v těch lidech to je,“ říká v Leonardu Plus psychoterapeutka Magdalena Frouzová.

Čtěte také

Podle ní jsme lidé pracovití, a také si vzájemně pomůžeme. „Věřím, že to nové bude dokonce kvalitnější, protože třeba děti si budou uvědomovat, že škola je docela dobrá, když začnou chodit do školy.“

„A rodiče si budou uvědomovat, že musí mít nějaké peníze stranou a nemůžou si brát půjčku na to, aby jeli na dovolenou do Egypta, tedy že by měli myslet na zadní kolečka. Takže věřím, že lidé hodně věcí přehodnotí a budou se snažit žít kvalitnější život.“

Možná, že celý svět bude přemýšlet o smyslu důrazu na produkci a zrychlování věcí, protože ono to není nekonečné a má to nevýhody, které teď vidíme naplno.
Magdalena Frouzová

Je ale také pravděpodobné, že současná složitá situace napáchá psychické škody. „Někteří lidé se na to budou vymlouvat, nést symptomy posttraumatického syndromu a chtít na to invalidní důchod.“

„Budou ale také ti, kteří si uvědomí, že se musejí starat o své zdraví a chovat se zodpovědněji ke svým financím. A tato vrstva lidí poskočí vpřed.“

Konzum se zase rozjede

Také očekávané omezení pohybu osob přes hranice může přinést změnu smýšlení. „Předtím jsme se starali o to, jak být ve světě. Když si uvědomíte, kolik lidí z našich 10 milionů obyvatel bylo v okamžiku vypuknutí pandemie ve světě, tak to je velmi překvapivé.“

Čtěte také

„Možná tím, že se lidé vraceli domů a museli konstatovat, že tady mají něco, kvůli čemu se vrací, tak se budou na svůj domov dívat s větším respektem a budou si ho více vážit.“

Dojde možná i na přehodnocení národní identity. „Můžeme se ptát, v čem jsme jako Češi lepší. Může to být nové zrcadlo, které nám umožní se na sebe dívat jinak než tím satirickým šklebením se a děláním si ze sebe legrace, ale zároveň mít velký pocit handicapu.“

Chovejme se tak, abychom se nemuseli stydět, až o tom budeme vyprávět třeba vnoučatům. Chápejme to jako dobu, kdy jsme objevili celou řadu dobrých věcí: jakou cenu má mít se rád, umět to vyjádřit sobě i druhým, jakou cenu má to, že si nemusíme nic vyčítat a že jsme schopni si uvědomit možnosti své i ostatních a být na sebe prostě hodní.
Magdalena Frouzová

„Je strašně málo lidí, kteří chtějí působit zlo... Lidé chtějí dělat dobro, ale nějak jim to nejde a my jim v tom můžeme pomoci. Tato doba je příležitostí, kdy lidé mohou projevit nějaké své dobré vlastnosti,“ připomíná terapeutka.

Pohled společnosti na konzumní život se ale podle ní nezmění. „Konzum je tak úchvatný a lidé na tom tolik vydělávají, že je to kolotoč, který se jen tak nezastaví, naopak myslím, že se to znova rozjede.“

„Myslím, že už se jako společnost těšíme, až to znova rozjedeme. A pak si možná vzpomeneme na dobu během pandemie a snad si řekneme, co že to blázníme,“ doufá Magdalena Frouzová.

Poslechněte si celé Leonardo Plus!

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.