Mysleli jsme si, že jsme víc za vodou. Na krizi nejsme připraveni, varuje sociolog Sládek

17. duben 2020

Pandemie koronaviru zasahuje do životů lidí na celém světě. Zastavil se společenský život i ekonomika, kterou podle odborníků čeká krize. Jak se s tím česká i světová společnost vyrovná a co nás pandemie může naučit nového?

„Děláme, co můžeme... Ale nepozoruji kolem sebe společnost ve velkém rozvratu, která by nezvládla situaci,“ hodnotí v Leonardu Plus sociolog Jan Sládek z Katedry sociologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Podle něj se ukazuje, že hranice mezi přírodou a společností, se kterou se po staletí pracovalo, dávno neexistuje. „Je to něco, co je propojené, a i způsob šíření viru ukazuje, že to má jasné sociální konotace.“

Mluvit v 21. století o přírodních katastrofách začíná být problém, protože všechno, co jsme za ně dosud považovali, je dnes v původu i dopadu formováno sociálně.
Jan Sládek

Je třeba si uvědomit, že společnost je velmi těžko změnitelná zvenku. „Je proto důležité všímat si, na co je společnost citlivá, čeho si v okamžiku krize nejvíc všímá.... Krize je spíš takový zvýrazňovač, protože zvýrazňuje určitá témata.“

Čtěte také

„Nejspíš bude tato krize následována krizí méně nápadnou, ale ve své podstatě důležitější, tedy ekonomickou recesí. A protože jde o vleklý fenomén, tak tady si umím představit, že dojde ke změně chování.“

Proto bude prý zajímavé sledovat, jak je společnost schopná se s krizí vyrovnávat. „A jestli to bude skutečně takový učící mechanismus, že až přijde nějaká krize příště, tak uděláme věci lépe než dříve.“

Zatím bych tomu říkal sociální blackout... A všechno nasvědčuje tomu, že podobných blackoutů (klimatických, energetických, ekonomických) bude společnost v 21. století zažívat víc.
Jan Sládek

Mysleli jsme si, že jsme víc za vodou

„Nošení roušky je, upřímně řečeno, pořád jenom detail... Ale ukazuje se, že jsou domácnosti, pro které je měsíční výpad příjmů prostě vážný problém,“ upozorňuje sociolog.

Čtěte také

A nejde jen o tzv. sociálně vyloučené, týká se to daleko větší skupiny lidí. „To už o společnosti něco říká... Teď je šance se tohoto tématu chopit a začít s tím něco dělat.“

„Bylo by dobré, kdyby se podařilo udržet vědomí toho, že jsme chudší a ohroženější po ekonomické stránce a rozvinout to v opravdové praktiky, jak předejít takové situaci nejen na straně domácností, ale i státu.“

Mysleli jsme si, že jsme víc za vodou. Některé statistiky o ekonomické situaci České republiky jsou problematické a vytváří pocit bezpečí... Být ale chudý v Čechách znamená být opravdu vystavený všem rizikům, a to se ještě bavíme jen po měsíci krize. Kdyby současný stav měl trvat rok, tak na to moje sociologická imaginace nestačí.
Jan Sládek

Tato krize jasně ukazuje, že nejsme připraveni na výrazný hospodářský pokles. „Rád bych upozornil na výzkum Dana Prokopa. Ten začal už na počátku měřit postoje lidí a minimálně třetina populace má obavy z budoucnosti, výpadku příjmů a ze ztráty práce.“

„Nejsme na krizi připraveni a nestačí to dělat jen tak, že budeme říkat lidem, aby se na to nějak připravili. To je opravdu systémová věc, která souvisí s nastavením státu, sociálně ekonomické politiky a nelze to odbýt tím, že někteří lidé jsou nezodpovědní a nejsou na krizi připraveni.“

Pád do chudoby je vlastně skvělá metafora. Jdete po lávce, můžete po ní jít celý život, ale stačí jeden špatný krok a vy letíte dolů. To je situace nemalé části populace. Je to ještě pořád tabuizováno, ačkoliv to trochu odblokovala diskuze o exekucích.
Jan Sládek

Čtěte také

Problém je, že sledujeme jen jedno nápadné riziko spojené s koronavirem. „Ale to, že to generuje další a další rizika, mimochodem ve zdravotním systému, na to není dobré zapomínat. Proto v každou chvíli čelíme kombinaci nějakých rizik.“

„Například kombinace suchého a horkého léta, druhého nebo třetího roku krize a přijde do toho další koronavirus... Lidé by měli problémy s vodou, ještě menší prostředky na to čelit krizi.... Takže současná situace, byť trvá jen měsíc, je varováním, které bychom neměli minout,“ doporučuje Jan Sládek.

Co nám dal a vzal home office? Změní se vzorce chování společnosti jako celku po skončení pandemie? Jaké budou dopady na proces globalizace? Poslechněte si celé Leonardo Plus!

autoři: Ondřej Novák , Ondřej Čihák | zdroj: leonardo plus
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.