Psycholog: Panika v souvislosti s koronavirem je iracionální. Sledujte hlavně vyjádření lékařů
Poloprázdné regály a vyprodané roušky kvůli koronaviru. Proč lidé tak snadno podléhají panice a jak se proti ní dá bránit? Odpovídá psychoterapeut a vojenský psycholog Daniel Štrobl.
Z řady obchodů napříč Českou republikou během posledních dní téměř zmizely trvanlivé potraviny, prodejci i lékárny hlásí setrvalou enormní poptávku po respirátorech a rouškách. Lidé začali hromadně panikařit kvůli onemocnění COVID-19, které způsobuje koronavirus.
Čtěte také
„Dovedu se do jejich myšlení vcítit, ale je to iracionální, tedy není založeno na relevantních údajích. Vychází z pocitů ohrožení, které jsou o to horší, že nemají přesně hranice. Co mi hrozí a co můžu udělat? Nedobře k tomu přispívají, mám dojem, i autority, vyjma lékařů i hygieniků, nedobře k tomu přispívají i politici,“ soudí psychoterapeut a vojenský psycholog Daniel Štrobl.
Doplňuje, že v každé společnosti je celá řada lidí, kteří se intuitivně víc bojí. Většinou jde o seniory, méně kompetentní osoby nebo lidi, kteří nemají takový přehled o kvalitních informacích.
Riziko není tak příšerné
Může jít o nějakou formu až manipulace? „Otázka je, komu by to prospělo? Zmínil bych lidem: dejte si pozor na politiky, protože jestli to někomu může prospět, tak jim, protože mohou všude na světě ukazovat ramena, přiživovat strach a dávat najevo: já jsem ten, kdo vás zachrání. To je nebezpečný a nezodpovědný koktejl,“ říká psycholog.
Čtěte také
Podle jeho mínění by autority měly ukazovat, že život jde dál. „Koronavirus je opravdu nebezpečí na úrovni chřipky. A tak jako žádný politik nemá potřebu být hysterický kvůli chřipce, bylo by dobré, kdyby ukazovali veřejnosti, že se nebojí, že enormní riziko není. Ano, dělají kroky, ale je tu spousta důležitějších věcí. Kdyby to lidi zachytili, fungovali by pragmatičtěji a uvědomili by si, že riziko není tak příšerné, jak se z vyjádření a množství informací může zdát.“
Problémem může být i množství informací v médiích, protože z kvantity článků mohou mít čtenáři dojem, že se děje něco výjimečného a že to, co hýbe světem, je koronavirus, vysvětluje Štrobl.
Co by doporučoval, kteří mají z koronaviru strach? Hlavně sledovat vyjádření lékařů, dodržovat doporučenou prevenci, ale zároveň si uvědomit, že i tak se mohou nakazit. Pokud ale nepatří do ohrožené skupiny (například senioři), v 99 % případů přežijí.
Související
-
Koronavirus na dohled od českých hranic. S reportérkou iRozhlasu o všem, co o hrozbě víme
Epidemie nového koronaviru se stále více přibližuje k českým hranicím. Ohniskem se stala především Itálie, nové případy ale ohlásilo třeba i Rakousko a další evropské země.
-
Petr Holub: Propadnout panice před koronavirem
Koronavirus vstoupil do Evropy. Od chvíle, kdy se epicentrum nemoci objevilo v Itálii, se zdá být pravděpodobné, že se s ním bude muset vypořádat každý stát na kontinentu.
-
Pokud čínská vláda nezvládne koronavirus, může to znamenat její konec, odhaduje novinář Etzler
Čína předvedla největší ekonomický pokrok v historii. Může růst trvat donekonečna? Nebo narazil na své hranice a Čína stojí před zásadním úkolem proměny svého hospodářství?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.