Petr Holub: Propadnout panice před koronavirem
Koronavirus vstoupil do Evropy. Od chvíle, kdy se nové epicentrum nemoci objevilo v severní Itálii, se zdá být dost pravděpodobné, že se s ním nějak bude muset vypořádat každý stát na kontinentu.
Bude záležet na schopnosti úřadů a efektivitě místního zdravotnictví, z pohledu veřejnosti pak je důležité vědět, před čím se bráníme.
Čtěte také
Po dvou měsících od chvíle, kdy se vědecká veřejnost začala novou epidemií zabývat, ještě nebyl vyloučen katastrofický scénář. Například epidemiolog z univerzity v Bernu Christian Althaus připomněl v deníku Neue Zürcher Zeitung, že koronavirem přenášená nemoc je stejně nakažlivá jako chřipka, navíc obyvatelstvo proti ní nemá vypěstovanou imunitu.
Proto se může stát, že se nakazí až třetina populace, což je v českém případě tři a půl milionu lidí. Obětí na životech není mezi nakaženými tolik jako na počátku století u epidemie SARS anebo po první světové válce u španělské chřipky. Přesto se očekává, že podlehne jedno procento nemocných, a to by v českém případě znamenalo 35 tisíc obětí.
Vzhledem k tomu, že na zdravotní komplikace způsobené obyčejnou chřipkou každoročně umírají zhruba dva tisíce lidí, pak to je opravdu katastrofické číslo. Nutno dodat, že obdobné odhady sdílejí i tuzemští epidemiologové.
Panika ve společnosti
Teď tedy otázka zní, jestli se temný scénář, jak ho publikoval švýcarský expert, může naplnit. Koronavirus se vymkne kontrole a rozšíří se bez omezení. V takovém případě by kapacita nemocnic ani jiných zdravotnických zařízení nestačila a lidé ohrožení na životě by se pomoci dovolali stejně málo jako svého času v čínském Wu-chanu.
Čtěte také
Teoreticky je možné, aby se země na temný scénář připravila, protože se v každém případě vyplatí nástup nemoci aspoň zpomalit. Nemá smysl zavírat hranice, ale vždy je možné rušit veřejné akce, jako se stalo například benátskému festivalu.
Na místě je rozšířit testování osob se zánětem dýchacích cest a vyškolit dostatečně početný personál, který by dokázal popsat předchozí kontakty nemocného a odhalit tak, od koho se nakazil. Potíž je ovšem v tom, že taková opatření – a zvláště když se provedou dostatečně důsledně – nutně vzbudí paniku, která může mít na společnost také negativní dopady.
Mnozí uživatelé sociálních sítí, a dokonce už i editoři v médiích totiž postupně ztrácejí soudnost a vyrábějí titulky dokonce i o tom, že úřady nařídily někomu karanténu z toho důvodu, že se vrátil z Itálie.
Tak vypadá rozhodnutí, před kterým dnes stojí vlády jednotlivých evropských zemí. Spustit rázná a plošná preventivní opatření a způsobit tím mezi obyvatelstvem paniku, anebo trvat na tom, že se zase tolik neděje, a zasahovat jenom u případů, při kterých je k podezření vážný důvod. Nutno připustit, že v této chvíli ještě v Česku ani v jiných zemích neexistují dostatečné argumenty pro první ani druhý přístup.
Autor je komentátor serveru Echo24
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
