Proč na koronavirus umírají i mladí a zdraví? Může za to cytokinová bouře

Nový koronavirus, který dostal jméno Covid-19, byl v čínském Wu-chanu poprvé detekován loni v prosinci. Od té doby mu podlehlo více než dva tisíce lidí a nákaza stále znepokojuje svět. Světová média shrnují, co o této zdravotní hrozbě zatím víme.

Server katarské televize Al-Džazíra připomíná, že od svého prvního výskytu se koronavirus podle dosavadních poznatků přenesl na člověka z dosud neznámého zvířete a šíří se především kapénkami z dýchacích cest, tedy když infikovaná osoba zakašle nebo kýchne. Obvykle trvá pět až šest dní, než se po nákaze projeví první příznaky, ale někdy se také neprojevují žádné.

Virus se množí v respiračním traktu a může vyvolat řadu příznaků, upozorňuje doktorka Maria Van Kerkhoveová ze Světové zdravotnické organizace (WHO). Podle ní existují méně vážné případy, které připomínají nachlazení a projevují se dýchacími potížemi, bolestmi v krku, rýmou a horečkou, či dokonce zápalem plic. Ten ale může být i vážný a vést k selhání orgánů a k úmrtí.

Ve většině případů však příznaky závažné nejsou. Světová zdravotnická organizace posoudila údaje o zhruba 17 tisících případech a 82 % se vážnými potížemi neprojevovalo. Závažných bylo jen 15 % a tři procenta byla kritická, shrnuje Van Kerkhoveová.

2% úmrtnost

Studie 138 pacientů nakažených Covidem-19 vyšla v odborném časopise Journal of the American Medical Association. Práce ukázala, že nejběžnějšími příznaky je horečka, únava a suchý kašel. Třetina nemocných také trpěla bolestmi svalů a potížemi s dýcháním, zatímco zhruba 10 % mělo příznaky atypické, včetně průjmu a nevolnosti.

Zkoumaní pacienti ve věku 22 až 92 let byli přijati do nemocnice Wuchanské univerzity v průběhu ledna. Studie uvádí, že střední hodnota věku lidí nakažených koronavirem leží někde mezi 49 až 56 lety. Zato u dětí se vyskytuje jen vzácně.

I když byly popsané případy „méně vážné“, u všech pacientů zahrnutých do studie propukl zápal plic. Zhruba třetina také začala mít vážné dýchací problémy a ocitla se na jednotce intenzivní péče. Lidé, kteří onemocněli kriticky, byli starší a trpěli i dalšími chorobami jako cukrovka nebo vysoký krevní tlak.

Šest ze 138 popsaných pacientů zemřelo, což představuje úmrtnost ve výši 4,3 %. Je to víc než odhady z jiných částí Číny. Obecně zatím novému koronaviru podlehla necelá dvě procenta z celkového počtu nakažených, ale tento poměr se ještě může změnit.

Proč umírají i mladší?

Další studie, která vyšla v lékařském časopisu Lancet, zase u vážně nemocných pacientů zjistila takzvanou „cytokinovou bouři“. Autoři tak označili závažnou imunitní reakci, při které tělo produkuje imunitní buňky a proteiny, které mohou zničit jiné orgány. Cytokin je druh proteinu, který hraje v imunitním systému důležitou roli.

Tato imunitní reakce může podle některých expertů vysvětlovat úmrtí mladších pacientů. Statistiky z Číny ukazují, že novému koronaviru podlehli i třicátníci, čtyřicátníci a padesátníci, kteří netrpěli žádnou doprovodnou chorobou.

Další pohled na průběh nákazy Covidem-19 nabídla studie zveřejněná v časopise New England Journal of Medicine. Ta zkoumala lékařské údaje o 35letém muži, který byl prvním případem infekce novým koronavirem ve Spojených státech.

Jeho počátečním příznakem byl suchý kašel a potom horečka. Třetí den hlásil nevolnost a zvracení a šestý den následoval průjem a bolesti břicha. Devátý den dostal zápal plic a těžce dýchal. Dvanáctý den se jeho stav zlepšil a horečka začala ustupovat, ale dostal rýmu. Čtrnáctý den byl už bez příznaků, kromě slabého kašle, dodává Al-Džazíra.

Britská BBC pak tento týden informovala o dosud nejrozsáhlejší studii, v rámci které čínští vědci zhodnotili 44 tisíc případů. Přes 80 % z nich bylo mírných a největší riziko hrozilo starším lidem a jinak nemocným osobám. Celková úmrtnost představuje 2,3 % a umírají více muži než ženy. Nákaza podle této studie nejvíc hrozí lidem trpícím kardiovaskulárními chorobami, cukrovkou, chronickými dýchacími nemocemi a vysokým krevním tlakem.

Spustit audio

Odebírat podcast

Související