Lék na koronavirus snad v řádu týdnů až měsíců, očkovací vakcína tak do roka, odhaduje chemik

Co současná věda ví o virových nákazách a jak se jim můžeme bránit? Odpovídají biologové, chemici i lékaři.

Důležitým faktorem pro šíření virů je příbuznost druhů. RNA viry, mezi které se řadí i koronaviry, ale nejsou tak náročné na hostitele. Mezi vůbec nejčastější přenašeče tohoto typu virů patří netopýři. Právě od nich se podle odborníků mohli nakazit lidé ve Wu-chanu.

Mutace a rekombinace

Aby k přenosu na člověka mohlo dojít, musí se být virus schopný navázat na lidské buňky – rozhoduje o tom protein na jeho povrchu, popisuje Ruth Tachezy z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Právě změny v povrchových proteinech způsobují každoroční chřipkové epidemie. Čím větší je změna, tím závažnější může být šíření nákazy.

Už víme víc

Pokud jde o hledání léku, jsme na tom podle Zděňka Hostomského, ředitele Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky, lépe než v případě pandemie HIV v 80. letech minulého století.

„Tehdy se nevědělo, co to způsobuje. V současnosti přesně víme, jaký je to virus a známe i jeho sekvenci. Cesta, co dělat dál, je tak relativně přímočará,“ říká na Plusu chemik.

Lék na koronavirus by se tak mohl objevit v řádu týdnů až měsíců. Očkovací vakcína by pak mohla být k dispozici za rok.

Nejhorší infekce

Mezi nejinfekčnější onemocnění patří jednoznačně chřipka, tvrdí epidemiolog Rastislav Maďar. „Stačí dvě až tři virové částice, aby způsobily infekci a to je skutečně extrémně málo,“ dodává.

0:00
/
0:00
0:00
/
0:00

Poslechněte si všechny díly seriálu o koronavirech. Dozvíte se třeba to, jak se lze virovým nákazám bránit nebo kde se nejvíc šíří.

Spustit audio

Odebírat podcast

Související