SERIÁL

Vědecké dobrodružství na Borneu: Rostoucí hora Kinabalu, zombie houby a zakrslí sloni

Borneo

Redaktor Ondřej Novák se vypravil za dobrodružstvím na ostrov Borneo. Seznámil se tu s problematikou odlesňování kvůli plantážím palmy olejné, ale také se zakrslými slony a nosorožci nebo houbami, které dělají z mravenců chodící mrtvoly.

Zakrslí sloni a nosorožci

Trpasličí slon bornejský

„Záznamy volně žijících jedinců máme z let 2015 a 2016. Od té doby nejsou žádná pozorování bornejských nosorožců sumaterských ani z fotopastí, ani z terénních průzkumů. Vláda je proto označila za vyhynulé ve volné přírodě,“ říká Fiffy Hanisdah Saikimová z University of Sabah.

Nosorožec sumaterský je dnes druhým nejohroženějším nosorožcem vůbec a hrozbě vyhynutí by v blízké budoucnosti mohl čelit i trpasličí slon bornejský. Ten se totiž dostává do konfliktu s místními zemědělci, kterým přirozenou migrací decimuje úrodu.

Prales ustupuje plantážím

Ekosystém ostrova Borneo trpí odlesňováním kvůli výsadbě palmy olejné. Ztráta životního prostředí ale vede k vymírání mnoha vzácných druhů (často endemitních).

Palmové plantáže na Borneu

Podle Glena Reynoldse ze společnosti SEARRP (South East Asia Rainforest Research Partnership) ale problematika plantáží není tak černobílá, jak by se mohlo zdát. „Palmové plantáže hrají důležitou roli v přežití méně rozvinutých komunit. A jde přitom o neuvěřitelně efektivní zdroj,“ vysvětluje. Pokud by totiž palmy měla nahradit sója nebo slunečnice, zabraly by tyto plodiny při stejném výnosu podstatně větší plochu.

„Za posledních 10 nebo 15 let navíc většina velkých výrobců podepsala dohodu pro udržitelnou výrobu palmového oleje. Většina velkých producentů na nové standardy přistoupila a plantáže nezakládá na odlesněných plochách,“ říká Reynolds.

Orchideová laboratoř

Univerzita ve městě Kota Kinabalu chce provozovat zahradu, ve které budou volně k vidění všechny divoké druhy orchidejí, které rostou v okolní džungli. V přirozeném prostředí tyto vzácné rostliny ohrožuje kácení pralesa, ale také ilegální sběr.

Většina lidí si myslí, že když jdeš do pralesa, uvidíš spoustu zářících květin a všude samá zvířata. Ale ve skutečnosti je džungle prostě jenom zelená.
entomolog Tom Fayle

Vzdělávací instituce disponuje i laboratoří pro pěstování orchidejí, kde se zaměstnanci snaží vytvořit ideální podmínky pro vzcházení nových rostlin. Orchideje se totiž rozmnožují poměrně obtížně – jsou náročné na prostředí a kvetou jen několik týdnů v roce.

Hmyzí havíři a rostoucí hora

V národním parku Kinabalu je k vidění mnoho zajímavých druhů hmyzu. Můžete třeba potkat mravence, kteří vydáváním strašidelných zvuků chrání svou hostitelskou rostlinu nebo housenky, které (tak trochu jako havíři) požírají rostliny zevnitř.

Parku ale vévodí zejména stejnojmenná hora – jde o vůbec nejvyšší horu nejen ostrova Borneo, ale celé Malajsie. A přestože útvar není sopečného původu, Mount Kinabalu díky tektonické aktivitě stále roste. V průměru prý povyroste každý rok asi o 5 milimetrů.

Zombie houby

Lidé se jich zatím údajně bát nemusí. Houby rodu cordyceps jsou ale skutečnou hrozbou pro hmyz. Napadají totiž jeho centrální nervovou soustavu a například z mravenců tak dělají chodící mrtvoly.

„Spory se šíří vzduchem. Jakmile dosednou na hmyz, rozšíří se do jeho centrálního nervového systému. To způsobí změny chování, ztrátu koordinace a později úplnou nehybnost. Mravenčí vojáci se napadené jedince snaží dostat co nejdřív pryč z hnízda, aby ochránili zbytek kolonie,“ vysvětluje mykolog Jaya Seelan Sathiya.

Spustit audio
autoři: Ondřej Novák, Zuzana Marková

Související