SERIÁL

Vědecké dobrodružství na Sokotře: Čeští vědci zachraňují miliony let starý dračincový les

Dračí krev je pro obyvatele Sokotry nejvýznamnějším přírodním bohatstvím

Redaktor Petr Kološ se vydal na ostrov Sokotra, kde čeští vědci z Mendelovy univerzity už 20 let pracují na výzkumu a pomáhají místním.

Dnes se na ostrov dostane málokdo. Patří totiž pod správu Jemenu, který je v současnosti zmítán občanskou válkou. Vědci z Mendelovy univerzity se sem ale dostali už v 90. letech, kdy české ministerstvo zemědělství vypsalo program na rozvojovou pomoc.

„Z badatelského hlediska je to nesmírně atraktivní území. Hlavně proto, že se tu vyskytují endemitní druhy. Tedy takové, které se nevyskytují jinde na planetě,“ říká redaktor Petr Kološ.

Stromy staré miliony let

Oblast parku Firmihin je jediným místem na světě, kde roste prastarý dračinec rumělkový – strom, jehož červená míza je pro místní zásadním přírodním zdrojem. Težit se ale dá až z nejméně 200letých rostlin.

Stromů z desítky milionů let starého lesa ale ubývá – dílem kvůli počasí, ale zejména kvůli dramatickému nárůstu kozích stád, které spásají mladé stromky. A právě o obnovu lesního porostu na Sokotře se zasazují brněnští vědci se svým lesnickým know-how.

Krvavě rudé zlato

Takzvaná dračí krev – nejvýznamnější ostrovní komodita – se už v dávné historii objevovala třeba na paletách malířů. Svou úlohu hrála ale také v medicíně, kde její role ostatně přetrvává dodnes.

„Nejvíce je pryskyřice na Sokotře využívána k zastavení krvácení nebo proti bolestem žaludku. Dnes jsou její medicínské účinky vědecky podložené – má protivirální, protizánětlivé, antibakteriální i protirakovinové účinky…“ vyjmenovává Lucie Vaníčková z Ústavu chemie a biochemie Mendelovy univerzity.

Výzkumníci z Brna se na ostrově mimo jiné snaží vyvinout metodu, která by pomohla spolehlivě určit druhový původ pryskyřice nebo stáří jednotlivých stromů.

Nevídaná koncentrace morfologických fenoménů

Přestože Sokotra je jedinečné místo i z geologického a geografického hlediska, komplexní mapa ostrova ještě neexistuje. Aktuálně na ní ale pracuje tým brněnských vědců. Ti dokonce pro sbírání všech potřebných dat vyvinuli vlastní aplikaci.

Nashromážděné údaje se prostřednictvím omezeného internetového připojení odesílají na server týmu Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity.

„Mě jako geoinformatika opravdu zajímá reliéf – vysoké hory, vysoké skály, zajímavé krasové útvary, neprobádané jeskyně, propasti, rokle… Zkrátka morfologické fenomény, které v takové koncentraci nikde jinde na světě možná ani nenajdete,“ říká Petr Vahalík, pod jehož odborným vedením vznikla speciální aplikace.

Řízené hospodaření

Kozy jsou pro Sokotránce takřka posvátná zvířata. Na ostrově si mohou dovolit v podstatě všechno a je jim předem odpuštěno. Zároveň ale tato zvířata způsobují zkázu místního unikátního biotopu.

Příčiny potíží se místním snaží vysvětlit vědci z Mendelovy univerzity a i když prý obyvatelé Sokotry přistupují k řešení někdy až příliš vlažně, podle Petra Maděry velice rychle pochopili kde je jejich problém, a nelze jim upřít snahu s tím něco dělat.

Jako klíčovou věc chtějí čeští odborníci naučit domorodce hospodařit se zvířaty řízeným způsobem – například prostřednictvím takzvané rotační pastvy.

Bezpočet endemických druhů

Ostrov Sokotra je rájem pro badatele

Sokotra je z badatelského hlediska zemí zaslíbenou. „Polovina zvířat, která jsme našli, byla pro vědu nová,“ vzpomíná na svůj první pobyt na ostrově v roce 2008 Vladimír Hula z Ústavu ekologie lesa při Mendelově univerzitě v Brně.

Odříznuty od okolního světa tu žijí třeba čtyři druhy endemických ptáků, 32 ojedinělých druhů ještěrek nebo pavouk, který si staví hnízda s padacími dveřmi.

Spustit audio
autoři: Petr Kološ, Zuzana Marková

Související