V Bělorusku je někdy diktatura mírnější, ale vždycky byl někdo známý ve vězení, popisuje tlumočnice

12. leden 2021

„Když na mě Ukrajinec mluví ukrajinsky, nepotřebuji tlumočení, překlad. Stejně jako to nepotřebuje on, když na něj mluvím bělorusky. Stejně jako si Češi a Slováci rozumí, aniž by mezi nimi musel být tlumočník,“ vyvrací překladatelka Kryścina Šyjanok mýtus, že běloruština má nejblíž k ruštině.

Šyjanok žije dlouhodobě v Česku. „Myslím, že Bělorusové, kteří se zajímají o literaturu, toho o Česku ví hodně, protože české knihy se překládají a pravidelně se i pořádají jejich prezentace. Povědomí o Česku mají i lidé, kteří aktivně cestují, protože Česko je oblíbené. Ale o politice a o tom, co se v Česku děje, toho lidé v Bělorusku moc neví, protože nemáme nezávislou televizi,“ vysvětluje tlumočnice a překladatelka, která se věnuje tlumočení nejen u soudů, ale také třeba na svatbách. A spravuje iniciativu BLR ČR, která cílí na Bělorusy v Česku.

Čtěte také

V Bělorusku stále žije část její rodiny.

„Diktatura není ve svých projevech jednotná, jsou tam etapy, kterým říkáme liberalizace. Tehdy jsou projevy diktatury mírnější, člověk se může zúčastnit nějakých literárních prezentací nebo koncertů umělců, kteří se v jiné etapě ocitnou na seznamu zakázaných,“ popisuje.

A dodává: „Někdy jsem z toho měla lepší pocit, jindy horší. Ale vždycky zůstával ve vězení někdo z mých známých nebo pro nás důležitých kulturních nebo veřejných činitelů. Nebo někdo z opozice. Nevzpomínám si, že by bylo někdy období, kdy bych si mohla vydechnout a říct, že teď se to zlepšilo a chci se tam vrátit.“

Jak se dostala do Česka? Jaká je práce překladatelky a tlumočnice? Za jakých okolností by se vrátila do Běloruska? Poslechněte si Hovory.

autoři: Petr Vizina , kac
Spustit audio

Související