Útok na židenická kasárna? Šlo o neúspěšný pokus o fašistický puč, vysvětluje historik
Radikalizující se části společnosti vedly ke vzniku fašistických systémů a později inspirovaly německý nacismus. Československo bylo koncem 30. let jakýmsi osamoceným ideálem demokratického státu – mohlo by se tak zdát, že fašismus neměl šanci. Opak je pravdou – i v Československu se odehrál pokus o fašistický puč.
V Brně v noci z 21. na 22. ledna 1939 zaútočila asi 70 ozbrojených mužů na tamní židenické kasárny. Klíčovou pozici zastával Ladislav Kobsinek, který později řekl: „Naším cílem bylo svrhnout dnešní režim a dosazení vlády, která by odpovídala přáním národa. (…) Měli jsme v úmyslu zmocnit se Brna a pak pochodem jíti na Prahu.“
Kdo to ale byl Ladislav Kobsinek? Host pořadu Jiří Pernes vysvětluje: „Byl to mladý člověk, v té době mu bylo necelých 30 let. Dokonce bývalý důstojník československé armády. Byl nespokojen s poměry v zemi, a proto se zapojil do fašistického hnutí.“
Čtěte také
„Nešlo jen o politické výhrady, ale roku 1933 v Československu vrcholila hospodářská krize – lidé byli nezaměstnaní, závislí na státních podporách a na venkově nebyli zemědělci schopni konkurovat velkým agrárním baronům. Mezi lidmi byla velká nespokojenost.“
Útok byl zastaven, útočníci pozatýkáni. Událost popisují historici Antonín Klimek a Petr Hofman v knize Vítěz, který prohrál. „Zatčené nečekal žádný fešácký kriminál, došlo i na bití. Už při prvních výsleších se zjistilo, že přepadení má na svědomí Národní obec fašistická. Přesněji řečeno její členové z tradičně silných jednot Z Hrušovan, Tišnova, Bučovic, Šardic a okolí.“
Radikalizace společnosti
Do centra pozornosti se dostal také bývalý generál Rudolf Gajda, který je pro československý fašismus klíčovou postavou. On sám při útoku nebyl, ale den před ním v Brně pobýval. Jeho příběh zahrnuje hrdinství z legionářských bitev v Rusku, dokonce velel jedné z armád admirála Kolčaka. Také to byl člověk dobrodružné povahy.
V období prvorepublikového Československa byl vyslán prezidentem T. G. Masarykem na studijní cestu do Francie, ale nebyl to pouze bohulibý záměr, byla v tom zřejmě snaha se ho nějak zbavit.
Čtěte také
„Z Francie se pak Gajda vrátil a stal se zástupcem velitele hlavního štábu, jeho rozepře s Masarykem nabývaly na ostrosti. Masaryk měl obavy, že chce v ČSR provést převrat. Gajda pak musel ze své funkce odejít, pak i z armády,“ uvádí Pernes.
Dalším pokračováním pokusu o fašistický puč pak byl soudní proces, někteří z účastníků skončili ve vězení, sám Kobsinek byl odsouzen nejprve na šest let, posléze na dalších 12 let, a to rozhodnutím Nejvyššího soudu.
Atmosféra ve společnosti se radikalizovala, což se pak projevilo na výsledku voleb 1935. Fašisté získali 167 433 hlasů a šest mandátů ve sněmovně. K tomu je potřeba připočítat také hlasy pro Henleinovu sudetoněmeckou stranu.
Čtěte také
„Ti získali nejvíce hlasů, a to pouze přepočtem mandátů. Zvítězili ale agrárníci,“ vysvětluje Pernes. „Vedlo to k tomu, že se demokraticky smýšlející strany semkly a výsledkem bylo zvolení Edvarda Beneše prezidentem (1935).“
Odpověď na otázku pořadu Jak to bylo doopravdy, je tak zřejmá: Pokus o fašistický puč se odehrál i v předválečném Československu. Jeho význam byl a je širší. „Útok na židenická kasárna je mementem. V každé společnosti mohou být radikální extremistická hnutí, která mohou využít nestřeženého okamžiku, okamžité slabosti systému, a národ přivézt až k násilnému převratu.“
Celý pořad Ivany Chmel Denčevové najdete v audiozáznamu.
Související
-
Noskův seznam z února 1948 znamenal zatčení 17 nepřátel režimu, popisuje historik Stehlík
23. února roku 1948 obdržely služebny StB a SNB telegram se seznamem 17 nepřátel režimu. Pokyn byl vydán tehdejším ministrem vnitra Václavem Noskem.
-
Kardinál Tomášek? U něj platilo doslova, že se hrdinou člověk nerodí, ale stává, uvažuje historik
Kardinál František Tomášek (1899–1992) se v totalitě snažil, stejně jako řada dalších, „životem proplout a přežít“.
-
Chlebíčková aféra byla akce odboje s podílem předsedy protektorátní vlády, myslí si historik Groman
Jedním z pilířů demokracie mají být média, zřejmě i proto se totalitní režimy snaží svobodnou žurnalistiku likvidovat. Jak to bylo s chlebíčkovou aférou za protektorátu?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.