Heydrich vraždil už před válkou. Šlo o operaci Karel Rudolf Formis, vysvětluje historik

Když se v lednu 1933 dostal k moci Adolf Hitler, znamenalo to totální otočení kormidla a postupně byly zaváděny „nové nacistické pořádky“. Docházelo k likvidaci všech, kteří nacisty nepodporovali – a přišly i protižidovské akce, včetně budování koncentračních táborů.

Ne všichni Němci s tím tehdy souhlasili, a tak se stali lidmi s „terči na zádech“, kteří ze země museli utíkat – často do Československa, které tehdy ještě bylo ostrůvkem demokracie.

„Demokratický stát jim dával naději, spolu s postojem prezidenta T. G. Masaryka, že se nacismus postupně zhroutí. Mezi nimi byl například spisovatel Thomas Mann či profesor Theodor Lessing,“ popisuje historik Vojtěch Kyncl.

Karel Rudolf Formis

K politickým emigrantům patřil ale i Karel Rudolf Formis, profesionál v oboru radiotelegrafie, který se svými společníky dokonce založil první německou akciovou společnost pro rozhlasové vysílání. Po návštěvě Adolfa Hitlera v rozhlase musel i Formis z Německa prchnout – místní antifašisté totiž přesměrovali vysílání tak, že se z rozhlasu místo Hitlerových slov ozvalo: „Nechceme zločince Hitlera“.

Čtěte také

Když Reinhard Heydrich přijížděl do Prahy, Češi jeho jméno neznali. Nestál o medializaci

Strůjcem nápadu měl být právě Formis, který vzápětí dostal „dlouhodobou dovolenou“, takže musel utéct za hranice Německa do Československa.

Chtěl si zachránit holý život, ale měl v plánu i exilový boj proti nacistům. Sestavil rozhlasovou vysílačku a ze středočeského Záhoří se tak stalo jakési centrum protinacistického vysílání.

Kritické názory k dění v Německu, vysvětlování nacistických lží, to vše bylo přerušováno stále opakujícím se heslem: „Úlohou každého Němce je zničit nadvládu Adolfa Hitlera a jeho přisluhovačů.“

O německé reakci historik Vojtěch Kyncl říká: „Nacisté zuřili, protože to vysílání narušovalo jejich zdání jednoty, důvěryhodnosti a pevného postoje lidu za Hitlerem. Navíc bylo technologicky na takové úrovni, že i jejich vojenská technika měla problémy vysílání rušit. Nacisté pátrali v Německu, ale stopy našli až v Československu.“ Diplomatická nóta předaná československé vládě neměla žádný výsledek, tak Heydrich vydal příkaz: Likvidace.

Alfred Helmut Naujocks

Do Československa tak přijel příslušník Waffen SS Alfred Helmut Naujocks. Původně řidič, výtržník, kriminálník, násilník, tyran, ale také chytrý muž.

Jeho dráha v nacistické zpravodajské službě stoupala, na jeho kontě je několik padělaných listin a provokativních akcí, které zásadně zasáhly do tehdejšího dění.

Čtěte také

Mohl se Heydrich stát nástupcem Hitlera?

Ať to byly údajné kompromitující materiály na ruského generála Tuchačevského, na základě kterých pak Stalin provedl čistky mezi svými generály – kdy je nechal je popravit.

Naujocksovou akcí byly také Gliwice, provokace a údajné přepadení poštovní služebny na polsko-německé hranici, které se stalo impulsem pro zahájení 2. světové války.

Přepadení vysílačky v Gliwicích, tehdy to bylo město Gleiwitz v Horním Slezsku, které patřilo Německu, byla operace, která měla doložit polskou agresi vůči Německu a před světem ospravedlnit útok na Polsko.  

Speciální skupina příslušníků SS převlečených do polských uniforem zaútočila 31. srpna 1939. Šlo o součást širší operace s označením Himmler. Útočníci vysílali rádiem výzvu v polštině k boji proti Němcům. Na místě přepadení zanechali těla zastřelených vězňů z koncentračního tábora Dachau, převlečená do polských uniforem.

Čtěte také

RADIOžURNáL

Parašutisté byli skuteční hrdinové, říká voják

Naujocks tak dostál svému úkolu, Formise našel, vysílačku taktéž a po provedení hlášení v Berlíně pak bylo znovu potvrzeno: Zničit vysílačku a vzít Formise do zajetí. Naujocks nebyl sám, měl pomocníka Goetscheho, došlo k přestřelce, při které byl Formis zastřelen.

Pachatelé rychle utekli do Německa, československé úřady převzaly podklady pro zahájení stíhání. To se ale protahovalo a pak přišla Mnichovská dohoda a protektorát, kdy už nebyl pražádný zájem o vyšetření případu.

Na otázku pořadu, zda Heydrich nevraždil v Československu už před válkou, Vojtěch Kyncl odpovídá: „Vraždil, dokonce několikrát. Jednou z nejdůležitějších bylo právě odstranění rozhlasové vysílačky a Formise, který ji obsluhoval.“

Celý pořad Ivany Chmel Denčevové najdete v audiu.