Do Československa se díla zakázaných autorů pašovala. Estébáci se tak snažili infiltrovat a škodit, říká badatel
Poslechněte si, jak to bylo doopravdy Ivany Chmel Denčevové
Pohledem člověka 21. století je k neuvěření, že v éře socialistického Československa existovaly rozsáhlé soubory zakázaných autorů, ale také knih a tiskovin. „Pašování začalo počátkem 50. let tzv. balónovými akcemi, kdy sem byly ze Západu posílány letáky a drobné brožurky. Od roku 1956 americká zpravodajská služba začala financovat knižní projekt, kde vycházely i knihy, a to včetně revue Svědectví,“ popisuje badatel Radek Schovánek v pořadu Jak to bylo doopravdy.
Krátké období, kdy neexistovala cenzura a knihy a časopisy svobodně vycházely, bylo v období pražského jara. Po okupaci Československa v srpnu 1968 se situace zásadně změnila.
„Zavedená byla tuhá cenzura. Federální Úřad pro tisk pro informace zakazovalo desítky až stovky autorů, zrušeny byly literární časopisy a rozsah toho, co šlo publikovat, se výrazně snížil,“ říká badatel.
Na Západě vznikala nová nakladatelství, jako například Škvoreckého v Torontě, také v okruhu Jiřího Pelikána a jeho Listů, v Mnichově to byl Arkýř a byli jich víc. Všichni se snažili dostat do země za železnou oponou co nejvíc titulů.
Dodávka s kapsami
Milan Horáček, velká postava politického dění v Německu a emigrant hned počátkem 70. let, se zas zapojil do dovozu knih.
Čtěte také
„Na základě finanční dotace od Jiřího Pelikána zakoupil dodávku. Měl v ní na míru vyrobené různé kapsy, které sloužily k ukrytí literatury. A tak byly knihy převáženy do Československa.“ To ale nakonec estébáci objevili, svůj podíl na tom měl agent StB a bývalý sociální demokrat Jaroslav Peřina.
Jedna z cest dovozu literatury vedla přes Vídeň, kde žil Ivo Šafář. „Vídeňský spolupracovník rádia Svobodná Evropa tam vedl sklad, který platil Pavel Tigrid. Přesně v něm byly uskladňovány knihy a časopisy určené pro Československo. Kurýři se tam zastavovali přes noc. Tím ale měla Státní bezpečnost nejen čas k prohlížení. Bohužel totiž měli od skladu klíče a navíc tam měli i prostorový odposlech,“ konstatuje badatel.
Čtěte také
Zajímavý byl ale postup jejich práce – tyto cesty nechávala StB stále funkční, vyřadili vždy větší část zásilky, a to proto, aby se jich dovezlo k nám co nejmíň, ale zároveň chtěli cestu ponechat funkční. Pokud by kanál zlikvidovali, určitě by se našly jiné cesty, takže v rámci ušetření své práce nechali něco málo vždy proklouznout.
Podobný způsob přepravy fungoval i přes Mnichov, kde s Pavlem Tigridem spolupracoval exulant a novinář Milan „Plukovník“ Kubes. Estébáci na tento kanál nasadili agenta s krycím jménem „Volha“, v civilu Oldřich Kupec.
„Napáchal značné škody, protože tam působil dlouho, dokonce několik let,“ dodává badatel Schovánek.
Muraško
Dalším agentem StB byl Pavel Muraško – a neštítil se téměř ničeho. Doporučení dostal jako bývalý vězeň od spoluvězně Petra Uhla, tím dostal i potřebnou dávku důvěryhodnosti.
Čtěte také
Muraško se pak podílel na akci StB nazvané Delta. V dubnu 1981 byl na hraničním přechodu v Dolním Dvořišti zastaven kamion, ve kterém našli zásilku a zabavili ji. Pak přišlo zatýkání a do vazby se tehdy dostala například i organizátorky Jiřina Šiklová. Po několikaměsíční vazbě byli ale všichni propuštěni – velkou roli v tom sehrál tlak západních zemí a také nabídka, kterou československá vláda obdržela. Byla z kategorie těch, které se neodmítají.
Na otázku pořadu, jestli se na dovozu exilové literatury do Československa podíleli také agenti Státní bezpečnosti, badatel Radek Schovánek odpovídá: „Podíleli se takovým způsobem, kterým se snažili maximálně distribuci snížit, případně ji úplně zabránit. Pro každý totalitní režim je nebezpečné všechno, co je svobodné a co nemohou kontrolovat.“
Víc se dozvíte v pořadu Jak to bylo doopravdy Ivany Chmel Denčevové.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
