Úspěšná právnička Dagmar Burešová se uplatnila i v nejvyšší politice

27. říjen 2024

Právnička Dagmar Burešová patří k nejvýznamnějším polistopadovým českým političkám, stala se první ministryní spravedlnosti po listopadu 1989 a na začátku 90. let stála dva roky v čele tehdejšího republikového parlamentu – České národní rady. Neméně významnou stopu zanechala i v advokacii, za totality obhajovala disidenty, k advokacii se vrátila i po svém politickém angažmá.

Narodila se 19. října 1929 do pražské právnické rodiny, v roce 1952 vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a začala působit jako advokátka. Věnovala se převážně občanskému a pracovnímu právu.

Čtěte také

Po roce 1969 obhajovala více než stovku lidí, kteří byli jako nepohodlní režimu vyhazováni z práce. Zastupovala spisovatele Milana Kunderu, publicistu a polistopadového kancléře prezidenta republiky Ivana Medka či matku Jana Palacha v beznadějném soudním sporu s komunistickým poslancem Vilémem Novým, jenž pronášel lživé teorie o motivech Palachova činu.

Do polistopadové politiky vkročila v prosinci 1989, kdy ji Občanské fórum vyslalo do čela resortu spravedlnosti v české vládě. Jako ministryně se do června 1990 podílela na přeměně české justice, jež začínala reorganizací soudnictví, reformou vězeňství či přípravou nových zákonů.

Politikem celý život

Čtěte také

V prvních svobodných volbách v červnu 1990 úspěšně kandidovala do České národní rady a stala se její předsedkyní. V čele předchůdce nynější Poslanecké sněmovny působila do voleb v roce 1992. Účastnila se také jednání o novém státoprávním uspořádání tehdejší federace.

S rozpadem Československa a po volebním neúspěchu Občanského hnutí, za něž v roce 1992 kandidovala, z vysoké politiky odešla a vrátila se k advokacii. Nejdříve zastupovala firmy, postupně se vracela k zastupování ve sporech o náhradu škod.

O nový vstup do politiky se pokusila v roce 1996, když v prvních senátních volbách kandidovala jako nezávislá za KDU-ČSL. Do Senátu se nedostala, politikem však podle svých slov zůstala po celý život.

Čtěte také

Po roce 1999 působila také jako předsedkyně správní rady Česko-německého fondu budoucnosti, ustaveného o dva roky dříve s cílem podporovat porozumění mezi Čechy a Němci. Jméno někdejší předsedkyně ČNR se objevovalo i v souvislosti s možnými prezidentskými kandidáty v roce 2003.

Prezident Václav Havel, se kterým Burešovou pojilo dlouholeté přátelství, jí udělil v roce 2002 za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva Řád Tomáše Garrigua Masaryka. V roce 2007 ji Česká advokátní komora uvedla, za její celoživotní přínos spravedlnosti, do právnické síně slávy.

V následujícím roce svou advokátní praxi ze zdravotních důvodů ukončila. Je známa jako velká příznivkyně skautingu (dva roky byla starostkou Junáka), ráda lyžovala, hrála basketbal a volejbal a také bridž. Zemřela 30. června 2018.

Pořad vysíláme v repríze.

autor: David Hertl
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.