Z poctivého advokáta se po přidělení politicky citlivé kauzy stala lovná zvěř StB, vzpomíná advokát
Po pražském jaru přišla normalizace, která zasáhla celou společnost konce 60. a začátku 70. let. Zase se vrátilo pokřivené fungování soudního systému včetně politických procesů. Opět byli nevinní lidé zavíráni do věznic. Klíčovou roli přitom pro ně měli advokáti. Těch, kteří brali svou profesi poctivě, byla jen malá skupina – přesto se našli.
„Na rozdíl od dneška, kdy jsou advokáti nezávislí, byli za normalizace advokáti zaměstnanci státu. Jejich služby sice byly obdobné těm dnešním, ovšem pouze do okamžiku, kdy se setkali s politicky citlivou kauzou. To se i z nich stávala ,lovná zvěř‘, protože proti nim Státní bezpečnost podnikala takzvaná opatření,“ vysvětluje host pořadu Jak to bylo doopravdy advokát Petr Toman, dřívější poslanec a také třeba mluvčí Komise Federálního shromáždění pro objasnění událostí 17. listopadu 1989.
Otakar Motejl
Obhajoval desítky disidentů, sám pocházel z tradiční právnické rodiny. Nerozpakoval se brát politické kauzy, takže mezi jeho klienty najdete jména jako Karel Kyncl, Svatopluk Karásek, Pavel Landovský, Vladimír Říha, Jiří Gruntorád, Eva Kantůrková, Jiří Lederer, Petr Uhl či Alexandr Vondra.
Čtěte také
O jeho případech a životě popsali estébáci nejeden svazek nazvaný Modráček. Po listopadu 1989 se stal poslancem Federálního shromáždění a pak i soudcem, kterým byl už i krátce i v období pražského jara. Tehdy Motejl řekl:
„Je třeba opustit myšlenku, že za všechny nezákonnosti mohou jen vyšetřovatelé Státní bezpečnosti a jejich sovětští poradci. Principiálně jediný, kdo skutečně za rozsudek odpovídá, byl a je soudce.“
Otakar Motejl
První čs. ombudsman. Byl uveden do Právnické síně slávy a v anketě Lidových novin v roce 2018 se stal Právníkem století.
Dagmar Burešová
„Advokátka, která s urputností a nadšením zastupuje lidi,“ tak označil normalizační deník Rudé právo advokátku Dagmar Burešovou. I ona zastupovala disidenty, které tehdy, podle jejich vlastních slov, „houfně propouštěli z práce. A protože to podnikoví a kádroví právníci neuměli, byly jejich první výpovědi neplatné. Já vyhrávala spory a postižení za mnou začínali chodit v zástupech.“
Čtěte také
Dagmar Burešová tak zastupovala například Ivana Medka, Milana Kunderu, Karla Kyncla, Jiřího Lederera a další. V té době už měla za sebou i velký politický případ, když zastupovala Libuši Palachovou. Její syn Jan Palach byl jednou z prvních obětí normalizace, když se na protest proti pasivitě v lednu 1969 na pražském Václavském náměstí upálil.
Jeho oběť chtěl záměrně znevážit prominentní komunista Vilém Nový, otec nedávno zesnulé novinářky Kamily Moučkové, která s ním pak roky nemluvila. Nový totiž „vymyslel“ teorii studeného ohně, se kterým měl Palach experimentovat.
Přijmout Palachovu kauzu byla od Dagmar Burešové velká odvaha – tou byla proslulá a prokázala ji několikrát před tím. Jedním z důsledku byla šikana ze strany estébáků, postihy rodiny.
Dagmar Burešová
První ministryně spravedlnosti po roce 1989. Je nositelkou Řádu T. G. Masaryka a Řádu bílého dvojkříže. Do Právnické síně slávy byla uvedena v roce 2007.
Ján Čarnogurský
„Nepomáhejte disidentům, vyhodíme vás z advokacie,“ podobná slova slýchal slovenský advokát Ján Čarnogurský z úst jeho normalizačních šéfů. Čarnogurský zastupoval katolíky, kteří byli vyhazováni z práce či jinak pronásledováni. Osudovou klientkou byla Dagmar Šinoglová, pak ho z advokacie opravdu vyhodili a tak musel začít řídit náklaďák.
Čtěte také
Ján Čarnogurský se ale ani tak nevzdal ve svém úsilí pomáhat nevinným lidem, takže se stal obecným zmocněncem. Mezi jeho klienty patřil třeba Stanislav Devátý. V létě 1989 se Čarnogurský dostal dokonce do vazby a propustili ho až 25. listopadu 1989. I jeho cesta pak vedla do vysoké politiky.
Ján Čarnogurský
Bývalý československý a slovenský politik, disident. V minulosti zastával například funkce místopředsedy federální vlády, předsedy slovenské vlády a ministra spravedlnosti.
Na otázku pořadu Jak to bylo doopravdy, jestli v období normalizace neexistovali advokáti, kteří se postavili proti totalitě, Petr Toman odpovídá:
„Existovali, byť jich byla menšina. Advokáti vykonávali svou práci nejlíp, jak mohli. Někteří byli velmi vystrašeni, někteří méně. Rádi vzpomínáme na ty, kteří dostáli své morální cti a obhajovali s nasazením svého zdraví, rodinného zázemí a jsme na ně náležitě hrdí.“
Celý pořad Ivany Chmel Denčevové najdete v audiozáznamu.
Související
-
Zajímá nás, co jde nad rámec zákonů, říká vědec, který zkoumá vliv neformálních vztahů na justici
Výzkumu neformálních vztahů v soudnictví se bude v následujících pěti letech věnovat právník David Kosař. Nedávno získal grant od Evropské výzkumné rady,
-
Příslib rychlé a transparentní justice? Evropská prokuratura bude řešit kauzu Babišova střetu zájmů
Podcast Vinohradská 12 s reportérkou serveru iRozhlas.cz Kristýnou Guryčovou o střetu zájmů Andreje Babiše.
-
Jan Januš: České právo se v roce 2020 přiblížilo kolapsu. Justice ale funguje správně
Rok 2020 vstoupí do dějin jako období, kdy devalvace práva dosáhla svého prozatímního vrcholu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.