Zajímá nás, co jde nad rámec Ústavy a zákonů, říká vědec, který zkoumá vliv neformálních vztahů na fungování justice
Jaký vliv mají na fungování justice neformální vztahy – ať už v pozitivním, nebo negativním smyslu? To je otázka, kterou se právník David Kosař bude se svým mezinárodním vědeckým týmem zabývat v následujících pěti letech. Nedávno totiž získal v pořadí už druhý grant od Evropské výzkumné rady, takzvaný ERC grant.
Díky prvnímu ERC grantu z roku 2015 založil Kosař v Brně Ústav pro otázky soudnictví. Se svým týmem pak posledních pět let zkoumal nárůst soudcovské samosprávy.
Čtěte také
„To znamená, že soudci se čím dál víc podílejí na výběru svých nástupců, na povyšování soudců, ale také na přijímání rozvrhů práce a podobně,“ vysvětluje David Kosař, který ve svém výzkumu ukázal, že posilování soudcovské samosprávy nemusí vést nutně k větší nezávislosti justice na politice, ani k jejímu lepšímu fungování.
Za určitých okolností může mít i negativní dopad, upozorňuje Kosař. „Ať už je to politizace soudní moci, kterou můžeme vidět třeba v Polsku nebo Maďarsku. Nebo riziko zapouzdření soudní moci, která pak hájí svoje zájmy. Typickým příkladem je Slovensko. A pochopitelně i otázky soudcovské korupce.“
Expertní rozhovory
Ve svém výzkumu kombinuje David Kosař právnické, politologické a sociologické přístupy. Hojně například využívá metodu expertních rozhovorů.
Čtěte také
„Řadu informací jsme získali skrze rozhovory s politiky, soudci a advokáty. To jsou často informace neformálního charakteru. Zajímá nás, jak tito klíčový aktéři vnímají fungování určitých institucí. Takže to jde nad rámec formálních pravidel stanovených v Ústavě a zákonech. Nakonec to byl takový zárodek toho nového projektu, protože se ukázalo, že neformální instituce jsou zcela klíčové,“ popisuje David Kosař, jak se dostal k tématu neformálních vztahů v soudnictví.
Soudci mají v celé řadě zemí velmi výsadní postavení, a proto není jednoduché mezi ně proniknout.
David Kosař
Svým tematickým zaměřením, ale i způsobem práce se Kosař do značné míry odlišuje od většiny svých kolegů v Česku i jinde v Evropě.
„Tohle není úplně standardní typ výzkumu. Je to možná i tím, že právnická studia jsou hodně oddělená od ostatních oborů, které metodu rozhovorů používají častěji. Soudci mají v celé řadě zemí velmi výsadní postavení, a proto není jednoduché mezi ně proniknout a tyto informace získat. Vždycky tu byla určitá nedůvěra vůči výzkumníkům. V Evropě budujeme hodně na zelené louce.“
Co všechno se skrývá pod pojmem „neformální vztahy“? A jaký vliv mají na fungování justice? Poslechněte si celý vědecký rozhovor. Ve Studiu Leonardo se ptá Filip Rambousek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.