Zajímá nás, co jde nad rámec Ústavy a zákonů, říká vědec, který zkoumá vliv neformálních vztahů na fungování justice

Díky prvnímu ERC grantu z roku 2015 založil Kosař v Brně Ústav pro otázky soudnictví. Se svým týmem pak posledních pět let zkoumal nárůst soudcovské samosprávy.

Čtěte také

Náměstek Policar: Ministerstvo neignorovalo zákony. Nejvyšší správní soud jen zaujal jiný právní výklad

„To znamená, že soudci se čím dál víc podílejí na výběru svých nástupců, na povyšování soudců, ale také na přijímání rozvrhů práce a podobně,“ vysvětluje David Kosař, který ve svém výzkumu ukázal, že posilování soudcovské samosprávy nemusí vést nutně k větší nezávislosti justice na politice, ani k jejímu lepšímu fungování.

Za určitých okolností může mít i negativní dopad, upozorňuje Kosař. „Ať už je to politizace soudní moci, kterou můžeme vidět třeba v Polsku nebo Maďarsku. Nebo riziko zapouzdření soudní moci, která pak hájí svoje zájmy. Typickým příkladem je Slovensko. A pochopitelně i otázky soudcovské korupce.“

Expertní rozhovory

Ve svém výzkumu kombinuje David Kosař právnické, politologické a sociologické přístupy. Hojně například využívá metodu expertních rozhovorů.

Čtěte také

Tomáš Sokol: Stát selhal. Jako kdyby ministerstvo nečetlo zákon, když vydávalo některá opatření

„Řadu informací jsme získali skrze rozhovory s politiky, soudci a advokáty. To jsou často informace neformálního charakteru. Zajímá nás, jak tito klíčový aktéři vnímají fungování určitých institucí. Takže to jde nad rámec formálních pravidel stanovených v Ústavě a zákonech. Nakonec to byl takový zárodek toho nového projektu, protože se ukázalo, že neformální instituce jsou zcela klíčové,“ popisuje David Kosař, jak se dostal k tématu neformálních vztahů v soudnictví.

Soudci mají v celé řadě zemí velmi výsadní postavení, a proto není jednoduché mezi ně proniknout.
David Kosař

Svým tematickým zaměřením, ale i způsobem práce se Kosař do značné míry odlišuje od většiny svých kolegů v Česku i jinde v Evropě.

„Tohle není úplně standardní typ výzkumu. Je to možná i tím, že právnická studia jsou hodně oddělená od ostatních oborů, které metodu rozhovorů používají častěji. Soudci mají v celé řadě zemí velmi výsadní postavení, a proto není jednoduché mezi ně proniknout a tyto informace získat. Vždycky tu byla určitá nedůvěra vůči výzkumníkům. V Evropě budujeme hodně na zelené louce.“

Co všechno se skrývá pod pojmem „neformální vztahy“? A jaký vliv mají na fungování justice? Poslechněte si celý vědecký rozhovor. Ve Studiu Leonardo se ptá Filip Rambousek.