Karel Hvížďala: Ivan Medek, šlechtic ducha
„Vždycky jsem si myslel a myslím si pořád, že statečnost je základní mužskou, ale vlastně i ženskou ctností. “ To jsou slova Ivana Medka.
„Myslím si to, i když to slovo samotné mizí ze slovníku. Není samo. Stejně tak jsou na tom slova kázeň, povinnost, čest, obětavost.“ On ale nejen tak mluvil, ale i tak vypadal: jako pevný a rovný chlap, který žádné lži nikdy neustoupí.
Čtěte také
Soupeři to o něm věděli, a proto mu většinou raději ustupovali z cesty, nebo je doháněl k zuřivosti. Připadal mi od první chvíle, kdy jsem ho v exilu poznal, jako člověk, ve kterém přežívá duch masarykovské první republiky, kam díky své rodině doopravdy patřil.
Ivan Medek byl původním povoláním muzikolog, po Chartě 77 byl donucen k emigraci a většina lidí se s ním seznámila až v době normalizace. Žil totiž ve Vídni a byl stálým spolupracovníkem nejen Svobodné Evropy, ale i Hlasu Ameriky a řady dalších česky vysílajících stanic. Udržoval spojení s českým disentem, ke kterému patřil, a byl proto vždy velmi dobře informován.
O jeho symbolické roli, která tvořila spojnici mezi první republikou a časem po roce 1989, věděl i Václav Havel, a proto ho v roce 1993, když si budoval svou druhou hradní kancelář, pozval do svého týmu: nejprve tam pracoval jako vedoucí odboru vnitřní politiky a pak od roku 1996 až do roku 1998 jako kancléř. Úřad opustil, když se nedohodl s druhou ženou Václava Havla Dagmar Veškrnovou.
Potřebuji jen teplé pyžamo
Jeho pevnou náturu vystihla dost přesně i StB. V jeho složce se můžeme dočíst:
„Zábranou, která nedává předpoklady k okamžitému zapojení Ivana Medka do naší práce, jest jeho povaha a charakterové rysy. Ivan Medek se jeví jako nesmlouvavě přímý, upřímný a v tomto směru i přísný vůči sobě, jest hluboce myšlenkově založen a vývojově zatížen katolicismem.“
Ivan Medek se narodil 13. července 1925 v Praze. Otec jeho matky byl malíř Antonín Slavíček, který se roku 1910 zastřelil. Po jeho smrti si Medkova babička vzala malíře Herberta Masaryka, syna T. G. Masaryka. Jejich dcery Anna a Herberta se tak staly Medkovými tetami.
Ivanův otec, básník Rudolf Medek, v roce 1916 dezertoval z rakouské armády a vrátil se do vlasti jako jeden z důstojníků Československých legií. Byl povýšen na generála a až do vypuknutí války pracoval jako ředitel Památníku odboje. Ivanův mladší bratr Mikuláš Medek byl jedním z nejvýznačnějších českých malířů a nikdy nepodlehl ideologickým tlakům: jeho tvorba zůstala i v nejtěžších dobách zcela svébytná, spirituální a originální.
Přesto, že Ivan Medek působil jako relikt staré občiny, měl i velký smysl pro humor: když jsem s ním seděl krátce před smrtí u jednoho stolu na Amálii, diskusním večeru, které pořádával Václav Havel, Bořek Šípek mu nabízel na cestu domů láhev vína Chateauneuf du Pape, odmítl to se slovy: „Děkuji, teď už potřebuji jen teplé pyžamo, aby mi nebylo v hrobě zima.“ Zemřel před deseti lety, 6. ledna 2010 v Praze.
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.