Univerzita Karlova přestala existovat – kvůli Husovi a jeho revoluci, připomíná historička

V zakládací listině Karel IV. napsal: „Aby naši věrní obyvatelé království, kteří bez ustání lační po plodech vědění, se nemuseli v cizích zemích doprošovat almužny, ale aby našli v království stůl k pohoštění prostřený a aby se ti, jež vyznamená vrozená bystrost a nad ni, stali poznáním věd vzdělanými, a nebyli již více nuceni a za zbytečné mohli pokládat, za účelem vyhledávání věd kraj světa obcházet, k cizím národům se obracet, nebo aby jejich dychtění bylo ukojeno, v cizích končinách žebrat, nýbrž aby za svou slávu považovali, že mohou jiné z ciziny k sobě zvát a účastny je činit té lahodné vůně a tak velikého vděku.“

Jasně tím konstatoval, proč se tak rozhodl. „V českých zemích totiž vysoká škola neexistovala, ale fungovaly řádové instituce, kde lidé mohli vzdělání získávat,“ vysvětluje v pořadu Jak to bylo doopravdy historička Eva Doležalová.

První úvahy už ve 12. století

V Evropě se univerzity zakládaly už od 12. století, studium ale bylo velmi náročné, a to nejen finančně. Takže pokud student – respektive jeho rodina – neměl peníze nebo donátora a nechtěl nevstoupit do církevního řádu, možnost vysokoškolského studia se u něj de facto blížila k nule. 

Čtěte také

Karel IV. sice nebyl otevřený antisemita, přesto židovské obyvatelstvo zneužíval, upozorňuje historička

Je zajímavé, že úvahy o možném zřízení vysokého učení se v naší historii objevují už dřív, tvrdí historička.

„Není to jednoznačně doloženo, ale Zbraslavská kronika k roku 1294 uvádí, že český král Václav II. měl snahu založit nějaké vysoké učení, tehdy se proti němu ale postavila vysoká šlechta, takže se rozhodl, že je potřeba ještě posečkat,“ říká Doležalová.

Přímočará cesta tedy nevedla ani od rozhodnutí založit školu až k vlastní realizaci. Tehdejší svět ovlivňovala církev, která zasahovala nejen do věcí křesťanských ale i světských. Pro založení nové školy tak byl nutný i její souhlas.

Tehdy se velmi osvědčil talentovaný teolog, politik, diplomat a pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic, který sehrál klíčovou roli nejen při zakládání univerzity, ale i v letech následujících. Arnošt totiž dokázal sehnat peníze na samotný provoz univerzity.

Čtěte také

Legenda o Václavovi I., který uchránil Evropu před mongolskými nájezdy, je pouhá pohádka. Oni projeli Moravou jako smrtící blesk, říká historička

Karel IV. chtěl od počátku plnohodnotnou univerzitu. „Takovou, která naplňovala představu o dokonalém vzdělání. Bylo to vysoké učení se čtyřmi fakultami. Králova progresivita se ukázala i v inspiraci pocházející z boloňské právnické fakulty a teologické fakulty v Paříži,“ vysvětluje historička.

Těžkosti na sebe nenechaly dlouho čekat. „Po velkolepém aktu založení pak jakoby nastala pauza, ve které sám Karel IV. na univerzitu téměř zapomněl. Mohlo to souviset s jeho zraněním na korunovační cestě do Říma, případně s jeho nutnou obhajobou evropské politiky.“

Pak přišel Hus...

„Karlova  prvotní myšlenka spojená s univerzitou se tak postupně vytrácela. Tehdy ale opět aktivně nastoupil Arnošt z Pardubic, který dokonce na univerzitu vyčlenil část svého rodinného majetku. Následně organizoval sbírku na platy profesorů a ,vyživování‘ studentů,“ vysvětluje. 

Čtěte také

Jan Hus byl uctíván i dehonestován. „Dnešní angažovaný křesťan k němu má blízko,“ míní teolog

A tak se v roce 1366 Karel IV. rozhodl založit i Karlovy koleje – tento název se postupně stal i označením pro toto celé vysokého učení.

Na otázku pořadu, jestli bylo založení Univerzity Karlovy úspěšným dílem, historička Eva Doležalová odpovídá: „Jednoduchá odpověď je ano, k tomu je ALE velkými písmeny: vysoké učení se totiž rozjíždělo velmi pomalu, od počátku tam byla velká pnutí mezi artistickou a právnickou fakultou, které dokonce vedly  k vydělení právnické fakulty. Aby toho nebylo málo, přišla církevní reforma, a to působením Jana Husa a jeho stoupenců, což končí rokem 1417, kdy se pražské vysoké učení přihlásilo ,k přijímání z kalicha‘. Počátkem husitské revoluce 1419 tak velké zakladatelské dílo Karlovo přestává v plnosti existovat“.

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Jak to bylo doopravdy Ivany Chmel Denčevové.