Jan Hus byl uctíván i dehonestován. „Dnešní angažovaný křesťan k němu má blízko,“ míní teolog
6. července 1415 byl v Kostnici upálen Jan Hus. Jeho pověst, která dolehla až do pravoslaví, ztvárňují tradice a spisy. V Evropě existovalo jen pár osudově podobných učenců, avšak Hus jako jediný dokázal mluvit k obyčejnému lidu. Nejenom o něm mluví hosté debaty u kulatého stolu Názorů a argumentů.
Dřívější svátky, s nimiž se dnes již nesetkáme, ztvárňovaly Husovo utrpení symbolickou hranicí a uctívaly ho. „Tradice hořící hranice pochází z 16. století. Zapalovala se například v Praze u paty Karlova mostu, aby ji viděla katolická církev,“ popisuje zvyk Ota Halama, docent na Katedře církevních dějin Evangelické teologické fakulty UK.
Čtěte také
Hus nebyl nikdy zapomenut, tvrdí Eva Doležalová z Historického ústavu Akademie věd České republiky a dodává, že „již 600 let budujeme jeho vyvíjející se obraz, který se střídavě nachází v ostrých protikladech.“
Přízviska, která doposud Hus získal, historička vyjmenovává: „Kacíř, osoba, co může za zvrat české společnosti, jsou mu přičítány husitské války a úpadek Českého království. Poté se přidružují další motivy – protivník římské církvi, později akcent protiněmecký, vrcholu dosahuje v době moderní a názory se prolíná ještě dnes.“
Za navrácení jeho učení do katolicismu a revizi názorů se přimluvili i kardinál Beran a papež Jan Pavel II.
Jedinečný kazatel s tisíci následovníků
„V Praze měl tisíce posluchačů, v jeho době v našem prostředí jiný srovnatelný kazatel nebyl,“ říká Halama. Doležalová popisuje složení skupiny posluchačů, což nebyl jen dav lidu kritizující církev, jednalo se také o podporu ze strany šlechty a panovníka, či dokonce arcibiskupa. Jeho současníkem byl Jeroným Pražský, který však nebyl tak bouřlivým kazatelem a hybatelem.
„Za působící vlivy na jeho osobnost můžeme označit Jana Viklefa, sporně Matěje z Janova, či Milíče z Kroměříže,“ míní Halama.
Čtěte také
Načež Doležalová dodává: „Hus nepřijímá všechny Viklefovy myšlenky, nejblíže si jsou v pojetí církve a sociálního aspektu jeho učení – poslušnost pánovi ve smrtelném hříchu či návod ke společenské revoltě. Hus měl problém s proměňováním při bohoslužbě, ke které se stavěl skepticky až do konce roku 1414, bodů rozkolu mezi oběma muži bychom našli víc.“
„Například v životní rovině. Viklef neskončí jako mučedník díky jinému prostředí a době,“ doplňuje ji Halama.
Za Husovi podobnou postavu označuje Halama Jeronýma Savonarolu. Podle Doležalové byli oba charismatičtí a dokázali strhnout davy.
„Byli přátelé, Hus byl církevní reformátor a praktický intelektuál, jehož zajímala komunikace s obyčejnými lidmi a jim blízká témata. Savonarola byl učenec, pouštěl se do vyhrocených polemik. Z jeho díla známe velmi málo a používal jinou slovní zásobu přizpůsobenou intelektuálům,“ vysvětluje.
Husovo pojetí církve
„Církev je neviditelná instituce, která se nekryje s institucí, se kterou se v každodenním životě člověk setkával. Hus za institucí viděl ideál – představu, která se s realitou rozcházela,“ tvrdí Halama a dodává, že v posledních letech k Husovi přehodnotila katolická církev svůj vztah.
Dnešní angažovaný křesťan k němu má podle něj blízko a chce o něm vést diskusi – i přesto se někdy ocitá v zajetí stejných stereotypů.
Více si o Janu Husovi poslechněte v audiozáznamu pořadu Ondřeje Konráda.
Související
-
Mistr Jan Hus, muž slova a činu
S historikem Janem Blahoslavem Láškem o kořenech i plodech učení mistra Jana.
-
Nenašel jsem na něm blud nebo kacířství, psal inkvizitor Mikuláš o Janu Husovi. Byl opravdu kacířem?
Osobnost Jana Husa není jen příběhem doby, ve které žil a kdy jeho život skončil upálením na hranici, ale provází naše dějiny i po další staletí až do současnosti.
-
Kritiků poměrů v církvi bylo víc. Proč známe hlavně Jana Husa?
Jan Hus je pro nás Čechy symbolem kritiky vůči tehdejší církvi, který za to zaplatil životem. Symbolem dění se často stává jedno jméno, nebo jedna událost.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.