Léčitele a pátera Ferdu režim sledoval až do svého konce. Nikdy ho ale nezlomil, míní historik

16. říjen 2023

Páter František Ferda je spojený hlavně s městem Sušice, vzpomínají na něj s úctou ale i lidé ze všech koutů republiky. Byl totiž nejen kněz i léčitel a jeho pacienty byli jak komunističtí funkcionáři – zdraví bylo i pro ně přednější než ideologie –, tak později třeba i Karel Gott, když měl problémy s hlasivkami. Úspěch a popularita pátera Ferdu ale dovedly až před soud, pak do těžkých kriminálů – totalitní režim ho pronásledoval totiž čtyři desetiletí.

František Ferda se stal knězem v roce 1939, léta protektorátu strávil ve středních Čechách v Petrovicích na Sedlčansku. Nedaleko bylo cvičiště SS, kde ho mučili nacisti – tehdy ještě netušil, že ho pronásledovat budou i po válce.

Účinkuje: historik Lukáš Kopecký
Hrají: Růžena Merunková, Kajetán Písařovic, Marek Holý, Ivan Řezáč, Igor Bareš
Připravila: Ivana Chmel Denčevová
Režie: Michal Bureš

Pátera začala Státní bezpečnost (StB) „hlídat“ už rok po převratu (1949) a po zatčení putoval také před soud. Psal se rok 1951, takže šlo o „zvláštní“ soudní jednání – tehdy totiž vrcholily vykonstruované politické procesy proti katolíkům.

Čtěte také

V údajné protistátní skupině tak vedle sebe stáli lidé, kteří se téměř neznali. „Obžaloba je vinila z úmyslu svrhnout komunistický režim,“ popisuje historik Lukáš Kopecký s tím, že tehdy pro obvinění stačilo velmi málo.

I to, že farář Ferda opakovaně přečetl pastýřský list svého nadřízeného biskupa Berana – ten tedy varoval před tzv. Katolickou akcí, což byli katolíci kolaborující s komunisty. „Přičetli mu i to, že znal děkana Františka Bučila nebo bohoslovce Pilíka,“ doplňuje historik.

14 let vězení

Františka Ferdu čekalo podle rozsudku 14 let vězení, také dostal vysokou pokutu a byl zbaven občanských práv, stejně jako možnosti vykonávat kněžské povolání. Prošel věznicemi v Ostravě, Opavě, Mírově, Ostrově nad Ohří – zde pracoval na uranu, pražské Pankráci a pak skončil jako brusič skla ve Valticích.

Čtěte také

V roce 1960 přišla prezidentská amnestie, takže se po devíti letech dostal na svobodu. Někdy v té době páter Ferda řekl: „Oni si myslí, že nám udělali kdoví jakou milost, když nás propustili. Ale pustit nás museli, protože je Pán Bůh přinutil. Stejně tak je brzy přinutí, aby vůbec odtáhli z moci“.

Komunistům se tak nejen nepodařilo jeho „převýchova“, nedočkali se od faráře Ferdy ani nějakého vděku. Jeho následující léta na svobodě ale jednoduchá nebyla.

„Propuštění političtí vězni těžko hledali zaměstnání – a Ferda byl navíc kněz katolický. Proto mohl působit pouze v plzeňském pivovaru, kde válel sudy. Až po dalších deseti letech získal státní souhlas v domově řeholnic. Až v roce 1978 mu byla povolena farnost v Sušici,“ popisuje historik Kopecký.

Čtěte také

Popularita kněze a léčitele byla nejen na Sušicku ohromná. Před domem stály od rána davy lidí z celé republiky. I proto komunistům František Ferda „vadil“.

„Dokonce na něj StB vedla svazek s krycím jménem Felčar, a to až do roku 1986. Dne nevíme, co v něm bylo, protože byl skartován. Páter Ferda byl ale v hledáčku až do konce totalitního režimu – ani vlastně nevíme, nakolik ,šli‘ estébáci po něm samotným, nebo je spíš zajímali ti, kteří za ním chodili.“ 

Kněz a léčitel František Ferda se dožil pádu režimu, zemřel ale v červenci 1991.

Na otázku, jestli proslulého léčitele Ferdu totalitní režim pronásledoval, historik Kopecký odpovídá: „Na devět let ho zavřeli do tvrdých komunistických kriminálů, nesměl vykonávat kněžskou činnost a pak ještě sledovali, takže byl celých 40 let totality perlustrován. Přesto na něj lidé dodnes s úctou vzpomínají a v domácnostech oprašují Ferdovy recepty a rady.“

Víc si poslechněte v audioáznamu, připravila Ivana Chmel Denčevová.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.