Turecko rozděluje plán na výstavbu nového průplavu v Istanbulu

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan usiluje o projekt, který kdysi sám označil za „šílený“.

O možné stavbě umělého vodního kanálu v západním Istanbulu se rozepisuje švýcarský deník Der Tages-Anzeiger. Podle něj nyní Erdogan mluví o „snu“, istanbulský starosta Ekrem İmamoglu však projekt nazývá „vraždou“ a „zradou“ svého města.

Zajímavé je, že ještě před necelými deseti lety také hlava státu označovala plán na možného bratříčka Bosporského průlivu za šílenství. Od té doby poněkud utichla diskuze o 45 kilometrů dlouhé, stovky metrů široké a 21 metrů hluboké vodní cestě, jež by propojila Černé a Marmarské moře. Projekt byl považovaný za příliš drahý, megalomanský a navíc by nadměrně zasáhl do přírody.

Teď se ale zdá, že je „sen“ a „noční můra“ zároveň zpět. Erdogan oznámil, že výběrová řízení na stavbu průplavu začnou v letošním roce. Stavbu už také posvětilo turecké ministerstvo životního prostředí a územního plánování.

Krátce na to se ozval s kritikou starosta šestnáctimilionového Istanbulu İmamoglu, který úřad zastává od června a představuje naději turecké opozice. Podle něj projekt ohrožuje istanbulskou pitnou vodu, v místech plánované stavby se totiž nacházejí důležité vodní rezervoáry.

Starosta také upozornil na to, že výstavba čtvrtí podél průplavu bude znamenat nárůst obyvatel metropole až o 1,2 milionu lidí. Zároveň se prý zvýší riziko zemětřesení.

Ministr životního prostředí Murat Kurum obavy ze zemětřesení mírní, neodpovídají prý vědeckému poznání. Počet obyvatel Istanbulu pak podle Kuruma naroste nejvýše o půl milionu. Buď jak buď, boj o nový průplav se už stal mocenskou hrou, píše Der Tages-Anzeiger.

Arabský kanton

Starosta İmamoglu upozornil také na majetkové vztahy. Asi tři tisíce hektarů půdy v okolí plánované stavby totiž nakoupili arabští investoři například z Kuvajtu, Kataru nebo Saudské Arábie. Existují reklamní videa, která v arabštině lákají na luxusní byty v nových čtvrtích. Na vizualizacích nechybějí ani nové mešity.

„Zakládají si arabský kanton,“ stěžoval si radní Nadir Ataman z Republikánské lidové strany (CHP) primátora İmamoglua. Podle Atamana se o rozsáhlé pozemky ucházela třeba i matka katarského emíra.

„Je to snad zakázané?“ reagoval Erdogan s tím, že kdyby se jednalo o „George a Hanse“, bylo by vše v pořádku. Prezident ostatně ze stolu hází veškeré námitky s tím, že kanál se zkrátka postaví. Turecká environmentální nadace Tema nicméně obyvatele Istanbulu vyzývá k tomu, aby se ohradili proti kladným oficiálním posudkům úředníků.

Prezident Erdogan argumentuje, že je třeba odlehčit přetíženému Bosporu. A také ministr Kurum zmínil, že denně Bosporem propluje asi 150 obchodních plavidel včetně tankerů a kontejnerových lodí. To je sice méně, než před několika lety, ale stále mnoho. K tomu se přidávají místní přívozy, jachty nebo vodní taxíky.

V minulosti se na přetíženém Bosporu událo několik nehod, včetně těch smrtelných. Stalo se, že plavidla se vřítila na zahrádky restaurací nebo skončila v ložnicích a bazénech. Třeba minulý pátek narazila bezmála 200metrová kontejnerová loď do jednoho z břehů, incident se ale naštěstí obešel bez zranění.

Turecko zároveň nesmí obchodním lodím zakazovat průjezd Bosporem, což platí od vzniku takzvané Konvence z Montreux z roku 1936. V případě druhého průplavu by Turci mohli zavést vlastní pravidla, ale nebudou moci nutit lodě kanál používat.

Ekologická rizika

Co se týká nákladů projektu, dostupné údaje se značně liší. Švýcarský list píše, že odhady začínají na asi 11 miliardách švýcarských franků, tedy v přepočtu zhruba 260 miliardách korun. Objevily se ale už i částky desetkrát vyšší. Zůstává pro tuto chvíli otevřené, jestli tak nákladný projekt budou financovat turecké nebo mezinárodní banky.

Další problém zmiňují někteří vědci, kteří se obávají o ekologickou rovnováhu v oblasti. Černé moře leží výše než moře Marmarské, voda v Bosporu tak u hladiny proudí ze severu na jih, spodní proudy naopak přenášejí slanější vodu z Marmarského moře směrem na sever. Dno Černého moře je tak slanější než hladina a bez života.

„Pokud ale dojde k narušení této cirkulace, bude Istanbul a okolí smrdět po zkažených vejcích,“ varoval již před několika lety oceánolog Cemal Saydam. Tento vědec v roce 2013 uskutečnil internetovou kampaň proti výstavbě průplavu, nasbíral ale tehdy pouhých 20 tisíc podpisů.

„Připadal jsem si jako Don Quijote,“ vzpomíná Saydam, který je dnes znovu zavalený otázkami na environmentální rizika chystaného průplavu, uzavírá deník Der Tages-Anzeiger.