Z Pacifiku do Atlantiku a zpátky. Panamský průplav po 101 letech čekají změny
Panamský průplav slouží už sto prvním rokem. Za rok otevře nová obří zdymadla lodím s třikrát větší kapacitou než doposud. I když otvírat se měla už nyní.
Historie stavby vodní cesty Panamskou šíjí sahá až do roku 1880, kdy se stavbou začali Francouzi. Jenže, těm se to nepovedlo. Dvacet tisíc dělníků z celého světa zemřelo na tropické nemoci, proti kterým se neuměli bránit, na žlutou zimnici a malárii. Pak se projektu chopili Američané a průplav dokončili v průběhu 10 let.
Cesta využívá zdymadla a sladkovodní jezero s hladinou uměle navýšenou na 26 metrů nad hladinu moře. Vše dodnes slouží. Jenže přestává stačit. Panama, která převzala správu průplavu od Američanů v roce 1999, buduje novou sadu zdymadel. V budoucnu bude muset čelit přímé konkurenci, protože v nedaleké Nikaraguji staví jiný průplav čínský investor.
Na dohled od starých zdymadel Miraflores i od jeřábů a velkých kontejnerových lodí v přístavu u panamského hlavního města jsou obrovské výkopy. Všude je velký rachot, kolem jezdí gigantická nákladní auta. Na dohled jsou desítky jeřábů a betonové zdi, snad deset pater vysoké. Tohle jsou budoucí nová zdymadla, jejichž budování nákladem v přepočtu skoro 4 miliard eur schválili Panamci v referendu.
Panamský průplav diktuje rozměry lodí
Luis Ferreira ze Správy Panamského průplavu uvádí počet kontejnerů, které může přepravit loď, jež se vejde do stávajícího průplavu, takzvaná velikost Panamax. „Novou, třetí sadou zdymadel, budou moct jezdit lodě, které budou širší a delší. Sice ne o tolik, ale budou mít větší kapacitu, a to až trojnásobně. Jedna taková loď, takzvaný Nový Panamax, uveze až 13 tisíc kontejnerů." Stávající plavidla maximálně 5 tisíc.
Zboží se na světě přepravuje čím dál víc a zdymadla, která se původně stavěla podle vojenských lodí, už přestávají udávat normu, kterou držela dlouhá desetiletí.
„Mnohé lodě se teď navrhují pro naše nová zdymadla. Panamský průplav bude znovu psát historii stavby lodí, bude diktovat rozměry nových lodí, těch, které používají naši cestu," říká náměstek správce průplavu Manuel Benítez.
„Cenu za proplutí budeme stanovovat tak, aby byla konkurenceschopná. Náš nový produkt, rozšířený průplav, umožní výrazně snížit jednotkové náklady na přepravu," slibuje Benítez.
Nová zdymadla jsou širší, delší i hlubší - a tomu odpovídá i ohromující množství materiálu. Jedno číslo uvádí Luis Ferreira obzvlášť rád: „S použitým množstvím betonářské oceli bychom mohli postavit devatenáct Eiffelových věží."
Vytěží se miliony kubíků zeminy i horniny. Část z ní se používá jako písek pro betonování. Betonu je potřeba hodně. Proto vyrostly na každé straně průplavu betonárky, které jsou svou kapacitou největší na obou amerických kontinentech. Za hodinu každá z nich dokáže vyrobit 570 kubíků betonu.
Zcela nová a praktičtější pro provoz budou zdymadlová vrata. Nebudou se otvírat klasicky jako vrata na pantech, ale budou zásuvná, vždy v páru. To umožní provádět na jedněch údržbu bez omezení provozu.„Když chceme udělat údržbu na stávajících zdymadlech, musíme zastavit provoz na celé jedné dráze po dobu 7 až 11 dní." I tak je ale obdivuhodné, že slouží už 101. rok
Pomocník vydělával víc než doktor
Sto let od chvíle, kdy projela novou stavbou první loď, se slavilo. 15. srpna proplula zdymadly Miraflores americká loď Ancon. První se ovšem do prokopání šíje pustili Francouzi, kteří začali v roce 1880. Zůstala po nich rozdělaná práce a smutné připomínky jejich snažení, hřbitovy, podobné tomu, který je u silnice od zdymadel Miraflores dál do vnitrozemí. Říká se tomu Francouzský hřbitov.
Všechno je vlastně poblíž. Nedaleko hřbitova vede železnice, a za kopcem vyrostla vesnice s idylickým jménem Paraíso - ráj. Přestože má španělské jméno, je to vesnice americká. Lépe řečeno byla do roku 1999, kdy Američané opustili Panamu.
Dnes tu je docela ospalo, ne ale úplně liduprázdno. V místě, kde byl obchod a Americká pošta, prochází pár lidí. Zástupce původních obyvatel Kunů ví, že někteří Panamci se rádi Američanů zbavili.
V Panamě měla armáda USA základny a v roce 1989 podnikla invazi, která stála životy stovek Panamců. Podle Středoamerické komise pro lidská práva bylo obětí až 3 tisíc. Na bývalé vojenské základně měli Američané nádrže na milion barelů paliva. Ještě horší jsou vojenské polygony, na severu u města Colón nebo na ostrově San José. Lucas Salgado.
„Když jsi byl tam vevnitř, za plotem, vydělávals často i pětkrát tolik! Pomocník měl pět dolarů na hodinu, to nevydělával ani doktor ve městě.“ Průplav, tedy ono za plotem, byl podle něj úplně jiný stát.
Sympatický muž s kulatým snědým obličejem pracuje pro společnost provozující Panamský průplav jako elektrikář 20 let. Američany ještě pár let zažil. Když odcházeli, odkoupil od nich auto a dům ve vesnici Paraíso přímo u průplavu.
Není tedy divu, že se vůbec nelekne, když najednou za zády vykoukne obří loď. Jak říká, tahle přepravuje auta. Pozná to, za ta léta, co pracoval v průplavu. „To je úplně normální. Vůbec nám to nepřijde... Ale fakt!“ A brzy jim budou za domy jezdit daleko větší lodě, novými zdymadly.
Panama má tisíc druhů ptáků
Novinkou v nich budou obří otevřené betonové nádrže, které rostou vedle gigantických vrat. Ta budou recyklovat vodu tak, aby se při vypouštění plavebních komor jen tak „nevyhazovala" z jezera do moře, ale aby se s ní lépe hospodařilo. Teď vždy vyteče, jakmile loď klesá plavebními komorami.
„Dnes spotřebujeme 52 milionů galonů vody vždy, když necháme projet loď zdymadly. S tímhle novým systémem ušetříme 7 procent z tohohle množství," říká Luis Ferreira. A to přesto, že nové plavební komory budou hlubší, širší i delší.
Osada Gamboa je průmyslové místo. Leží na břehu Panamského průplavu. Jsou vidět proplouvající obří lodě, je tu železnice. Pouhých 10 minut chůze odsud je tropický prales. Je tu teplo, vlhko a hlavně jsou slyšet nejrůznější zvuky.
„Tohle je jedno z nejlepších míst na Zeměkouli, pro pozorování ptáků. Panama má mezi 900 a tisícem druhů ptáků. Ropovodová cesta jich má asi 400. Audubunova společnost každé Vánoce pořádá počítání ptačích druhů v průběhu jednoho dne a tohle místo drží po 19 let rekord."
Ptáci, kteří jsou nejvíc slyšet, se jmenují tinamy. Žijí na zemi a skoro nelétají. V knize je ukazuje Beth Kingová. Pracuje pro americký Smithsonův institut, který před víc než 100 lety nabídl panamské vládě, že zmapuje zdejší přírodu kvůli možným zásahům do životního prostředí při stavbě průplavu.
„Postavit průplav, který napájí řeka, byl geniální nápad. Řeka Chagres plní Gatunské jezero uprostřed průplavu na hladinu 25 metrů nad mořem. Na obou stranách jsou zdymadla, kterými lodě stoupají z oceánu a na druhé straně klesají. Všechna sladká voda tak teče dolů a vody obou oceánů se nikdy nesetkají.
A nesmísí se tak násilně dvě odlišná prostředí. Blízkosti Atlantiku a Pacifiku, které dělí pouhých 80 km, ovšem Panama vděčí za nesmírnou pestrost fauny a flóry. Také tomu, že je Panama spojnicí mezi Jižní a Severní Amerikou. V tropech jsou nejrůznější biotopy, a rychle se mění, což je vidět na silnici podél ropovodu. A to je pro přírodovědce cenné.
Příroda žije v těsném sepětí s člověkem. Průplav podle Beth Kingové ani přírodě neuškodil, naopak je na ní závislý. Proto teď zkoumají, jak se zachovat v obrovské oblasti, která je napůl přeměněná v pastviny, a která napájí kanál vodou. I doprava kontejnerů, aut, ropy a dalšího zboží průplavem, je závislá na tom, jak dokáže prales zadržovat vodu a postupně ji vydávat člověku, postupně ji ze sebe ždímat a posílat ji plynule žíznivým zdymadlům.
Panamci nesou velkou odpovědnost. Místní, panamští lodivodi vždy před zdymadly přebírají velení a zodpovědnost za lodě. Panamci se snaží ve zdejších přístavech poskytovat co nejlepší logistické služby. A zároveň musejí pečovat o přírodu, protože jinak by to tak snadno z Pacifiku do Atlantiku a nazpátek nešlo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
