Myanmar je paralyzovaný, ale nakonec vojenskou juntu porazíme, tvrdí i po ničivém zemětřesní ozbrojená opozice
Myanmar sužují etnické konflikty, guerillové války, 70 let země dřív známá jako Barma bojuje za demokracii a spravedlivé přerozdělení bohatství, kterého má velké zásoby. Před pár týdny zemi zasáhlo silné zemětřesení a vyprošťování mrtvých ještě neskončilo. Mohutné otřesy země naopak víc povzbudily ty, kteří proti generálům bojují se zbraní v ruce.
Upozorňujeme, že pořad obsahuje na několika místech popis explicitního násilí.
Britská koruna nepouštěla někdejší Barmu ze svého područí zrovna snadno, ale po sérii dlouhých diplomatických vyjednávání vyhlásila jedna z nejbohatších britských kolonií plnou samostatnost 4. ledna roku 1948. A datum dokonce museli Britům schválit barmánští královští astrologové.
Nebezpečným červem v jablku, které nový stát zdědil, byly nekonečné ozbrojené boje mezi etniky. Desítky ozbrojených guerill si nárokovaly různě velké a různě bohaté části území.
Čtěte také
Úrodné říční nivy, nížiny s kvalitní půdou, strategické průsmyky, bohatá města i neprostupnou džungli – nikdo nechtěl odvěkému rivalovi dobrovolně přenechat ani píď své země. A rozdíly nedokázala smazat ani nová vlajka, pod kterou se jedna z etnicky nejbohatších zemí Asie, měla sjednotit.
Aun Schan Su Ťij
Od konce 60. let až do roku 1989 dokázala sjednoceně, jedním hlasem mluvit k národu pouze armáda. Své síly zneužila a sérií několika vojenských pučů nedovolila nástup demokratických sil k moci, ani vypsání a respektování výsledků demokratických voleb.
Čtěte také
Teprve 90. léta přinesla změnu. Na scéně se objevuje žena jménem Aun Schan Su Ťij (ASSŤ) a dokáže sjednotit zemi jako nikdo před ní.
„Já ani můj otec jsme se nenarodili jako hrdinové. On si tuto nálepku musel těžce a nakonec vlastně i krvavě vybojovat. Každý den cítím jeho odkaz, ale já nejsem a nebudu žádná válečnice. Mým posláním na tomto světě není boj. Naopak mírová cesta. A největší výzvou je o tom přesvědčit celý můj národ,“ vysvětlovala ASSŤ britským novinářům v Rangúnu v roce 1989.
Čtěte také
Její politická strana dokázala opakovaně vyhrát celonárodní, i regionální volby, přesto nakonec v čele země byla jen krátce. V únoru 2021 přišel další vojenský převrat a ten už měl pro demokraticky zvolené politiky, včetně premiérky a ministryně zahraničí v jedné osobě Aun Schan Su Ťij fatální následky.
Vojenský převrat
„Takzvané demokratické vlády ve skutečnosti zavlekly zemi do chaosu a nestability. Jsou zkorumpované, rozkrádají tuto zem a čeká je proto spravedlivý soud. Proto jsme museli přistoupit ke kroku, který je možná na první pohled krutý, ale ve skutečnosti povede k nastolení míru a klidu v naší zemi. Ekonomická a politická situace se rychle zlepší a armáda vypíše termín nových, demokratických voleb,“ sliboval krátce po krvavém převratu nejvyšší muž barmské armády a samozvaný vládce země generál Min Aun Hlain.
Čtěte také
Nic z toho co slíbil, nakonec nedodržel. Respektive jediné, na co osobně dohlédl, byly přísné tresty pro špičky svržené vlády, včetně Aung Saung Su Ťi.
Myanmar se ve skutečnosti propadl do ještě většího chaosu, ekonomicky těžce strádá a ropu, plyn, vzácné kovy a dřevo, což jsou nejdůležitější položky státu, hluboko pod cenou drancují okolní státy.
Přesněji řečeno – za nevýhodné ceny jim je prodávají firmy, ve kterých má rozhodující podíl armáda. A co je nejhorší – denně umírají další a další civilisté, proti kterým vojenská junta nepřestává s tzv. speciálními operacemi. Ve skutečnosti jsou to v podstatě hony na lidi a výjimkou není ani bombardování odlehlých měst a vesnic.
Po zemětřesení bomby
Proč vydali nejvyšší velitelé junty bezprostředně po zemětřesení příkaz k bombardování civilistů v zasažených oblastech? Museli přece vědět, že svět se o tom dozví a na popularitě jim to rozhodně nepřidá?
„To odpovídá povaze generálů. Plundrují naší zemi prakticky 70 let v kuse, svévolně mění zákony, nerespektují výsledky voleb, a když už je vypíší a drtivě prohrají, tak výsledky anulují,“ odpovídá muž jménem Myat Thar, hlava ozbrojené organizace PDF, která vede ozbrojený boj proti vojenské juntě.
A pokračuje: „Pak zas provedou převrat a demokraticky zvolené politiky pošlou do vězení. Svět neděla prakticky nic proto, aby tomu zabránil, aby viníky potrestal. Tak to musíme udělat my, naše generace.“
„Musíme je porazit, nikdo jiný to za nás neudělá. Armáda si myslí, že když jsou lidé takhle na kolenou, že bombardování a další a další speciální operace je definitivně porazí. Ale není to tak. Vojáci po několika dnech částečně nálety zastavili, ale to jen proto, že šetří municí,“ dodává muž z PDF.
V jaké situaci se Myanmar nachází a čeho se teď vojenská junta bojí? Poslechněte si celé Zaostřeno Davida Jakše.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
