„Plovoucí Černobyl“ dostal zelenou, ekologové se strachují o křehkou arktickou přírodu

4. červenec 2019

Plovoucí atomová elektrárna Akademik Lomonosov, které odpůrci přezdívají „Plovoucí Černobyl“ nebo „Jaderný Titanic“, získala desetiletou licenci na provoz. Zásobovat elektrickou energií má hlavně přístavní město Pevek.

V nejsevernějších oblastech není možné využívat tradiční zdroje elektřiny bez znečištění tamní unikátní přírody. A právě proto Rusové sázejí na jádro.

V roce 2030 by se mohla až čtvrtina elektřiny vyrábět z obnovitelných zdrojů, myslí si Bursík

Větrné elektrárny

Členské státy Evropské unie měly do konce loňského roku předložit své klimaticko-energetické plány na příští desetiletí. Česko ve své zprávě uvedlo podíl obnovitelných zdrojů, který už naplňuje. Podle Evropské komise je to ale málo.

„Akademik Lomonosov představuje ekologický a bezpečný způsob, jak elektřinou zásobovat i oblasti za polárním kruhem,“ říká o projektu vedoucí konstrukčních prací Vitalij Turtnev.

Ekologové mají ale i přesto o arktickou přírodu obavy. Organizace upozorňují například na požár, ke kterému došlo před dvěma lety v petrohradské loděnici při konstrukci elektrárny. Tehdy ale byla loď ještě bez jaderného paliva. Rosatom, který má elektrárnu provozovat, se navíc brání tím, že zařízení splňuje všechny požadavky Mezinárodní agentury pro atomovou energii.

Rusko má s lodními reaktory zkušenosti

S využíváním plovoucích jaderných reaktorů má navíc Rusko poměrně bohaté zkušenosti. S energií z podobných typů zařízení pracují například jaderné ledoborce, které brázdí Severní ledový oceán už desítky let.

S úplně první plovoucí jadernou elektrárnou ale přišli Američané. V 60. letech zkonstruovali takovou elektrárnu pro zásobování Panamského průplavu. Plány na celou sérii podobných zařízení pro dodávky energie do přímořských oblastí ale překazila ropná krize a havárie v atomové elekrárně Three Mile Island.

autoři: Ondřej Novák , marz
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.