Švédsko přebralo předsednickou štafetu. V jakém stavu mu ji Česko předává?

4. leden 2023
Souvislosti Plus

Začal nový rok a Česká republika předala Švédsku předsednictví v Radě EU. Švédové si pro svoje předsednictví zvolili slogan zelená, bezpečná a svobodná Evropa. V jakém stavu unijní agendu od Čechů převzali, které body aktuálně spojují a které rozdělují jednotlivé hráče v Unii a na čem bude nejtěžší se dohodnout v novém roce?

Hosté:
Monika Ladmanová, vedoucí zastoupení Evropské komise v ČR 
Luděk Niedermayer, poslanec Evropského parlamentu za TOP 09 a STAN
Filip Nerad, vedoucího zahraniční redakce Českého rozhlasu

„Švédské předsednictví přebírá evropskou agendu ve velmi dobrém stavu po úspěšném českém předsednictví, které mělo zase návaznost na to francouzské. Návrhy týkající se dosahování klimatické neutrality, jak si členské státy dohodly v roce 2019 na podzim, ČR úspěšně dotáhla ze tří čtvrtin a jedna čtvrtina zůstala na švédské předsednictví,“ říká Monika Ladmanová, vedoucí zastoupení Evropské komise v ČR, která se vyjádřila k dlouhodobým plánům EU.

Z hlediska krátkodobého horizontu je ale podle Luďka Niedermayera, poslance Evropského parlamentu za TOP 09 a Starosty, nutné dívat se i na věci spojené s ruskou agresí na Ukrajině.

Energetická krize není na konci, jakkoliv nás pohled na poslední týdny určitě naplňuje velkým optimismem.
Luděk Niedermayer

„Energetická krize není na konci a jakkoliv nás pohled na poslední týdny určitě naplňuje velkým optimismem, tak všichni analytici a lidé, kteří se zabývají čísly, ví, že příští rok bude komplikovaný kvůli tomu, že se během něj budeme muset připravit na příští zimu, a to z hlediska spotřeby plynu zřejmě bez možnosti dodávek z Ruska,“ vysvětluje Niedermayer.

Čtěte také

Krom toho také navázal na ministra pro evropské záležitosti ČR Mikuláše Beka, který zmínil, že s tím, jak se zhoršuje migrační krize, klesá i ochota členských zemí najít společná řešení do budoucna a zároveň roste nervozita národních vlád.

„Tohle je strašně špatná zpráva, protože tento stav jsme už jednou zažili a měl velmi neblahé důsledky pro lidi, kteří prchají před válkou, a zároveň vedl k poškození stability ve společnosti a nemalým politickým důsledkům. Doufám, že se opravdu dostaneme dál, protože od tady tohoto stavu, který pan ministr popisoval, vede přímá cesta k nekoordinovanému zavádění pohraničních kontrol a dalším věcem, které by v EU neměly fungovat,“ míní Niedermayer.

Otázku migrace bude řešit až Belgie a Španělsko

Podle Filipa Nerada, vedoucího zahraniční redakce Českého rozhlasu je pravděpodobné, že ani v období švédského předsednictví se migrační krize nijak nevyřeší a tento problém se přesune až na další období, které převezme Belgie a Španělsko.

Musíme se pokusit definitivně odříznout od závislosti na ruském plynu.
Filip Nerad

„Švédská vláda je menšinová a je závislá na straně, která je vyloženě odpůrcem migrace a migrantů. Jsem velice zvědavý na její manévrovací prostor, protože Švédové byli členskou zemí, která přijímala hodně migrantů, fungovala tam konsensuálně, ale teď bude muset nějakým způsobem brát ohledy na politickou sílu, která ji drží u moci. Osobně si ale nedělám moc velké naděje, že Švédsko migrační debatu posune moc kupředu,“ říká Nerad.

Krize, které Evropě pomohly?

Ačkoliv Evropa zažila za poslední dobu dvě nejhorší krize, které musela řešit, jistým způsobem dopomohly k tomu, aby se daná řešení nacházela a schvalovala mnohem rychleji.

Čtěte také

„V roce 2019 ještě před pandemií covidu jsme byli zvyklí, že pokud se něco navrhlo jako legislativa ze strany Evropské komise, tak schvalovací proces trval roky. Když byl covid, nastala potřeba jednat trochu rychleji v rámci několika měsíců. Ale to, co se dělo nyní od 24. února, tak to už mluvíme o řádech týdnů, někdy i dnů, a tam české předsednictví sehrálo velmi důležitou roli ve flexibilitě, ve schopnosti dojednávání kompromisů a pomohlo posunout určité věci kupředu,“ míní Ladmanová.

Ladmanovou také doplňuje Nerad, který souhlasí s její upřímnou radostí, jak se Evropa zrychlila ve svém rozhodování a schvalovacích procesech. „V otázce sankcí bylo typické, že se opravdu často dojednávaly měsíce, a například nyní se ty poslední proti Íránu dohodly během jednoho týdne, což je na EU neskutečné tempo, troufnu si říci, v historii nevídané,“ říká.

Krok první: vyřešit dodávky z Ruska

Podle Nerada bude nicméně velmi důležité vyřešit otázku dodávek energií z Ruska a vyřešit ji tak, aby to výrazně neoslabilo celou Evropu.

Čtěte také

„Musíme se pokusit definitivně odříznout od závislosti na ruském plynu, kterou EU během uplynulého roku výrazně snížila. Teď jde o to, dokončit celý proces, aby v tomto ohledu Rusko už nemělo na EU žádné páky, ale současně ta opatření musí být vyvážená, aby to Evropu jako celek na mezinárodním trhu neoslabilo a neprofitovali z toho jiní velcí hráči, jako je Čína nebo USA. EU si tedy i v rámci tohoto musí zachovat konkurenceschopnost a zůstat ekonomickým lídrem na světovém poli,“ dodává Nerad.

Poslechněte si celý pořad Souvislosti Plus v audiozáznamu. Moderuje Martina Mašková.

autoři: Martina Mašková , vkry
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.