Rozhlasové vysílání pro vojáky před rokem 1989: Právě tady se „narodila“ postava Járy Cimrmana
Donekonečna se opakující fráze o nejčestnější povinnosti každého muže, rádobyvtipné estrády – ale hlavně velká dávka ideologie. Takové bylo rozhlasové vysílání pro vojáky před rokem 1989.
Pokud mluvíme o armádním rozhlasu, připomíná se často období od konce 50. do konce 60. let.
Čtěte také
Už jen výčet osobností, které armádním vysíláním prošly: Karel Šiktanc, Pavel Kohout, Harry Macourek, Karel Kyncl, Miloň Čepelka, Zdeněk Svěrák, Jiří Šebánek a další. Právě v redakci armádního rozhlasu se „narodila“ postava Járy Cimrmana. Tady se poprvé natáčely rozhovory s hrdiny ze západní fronty.
Tvořivé období skončilo rok po srpnové okupaci, kdy byl propuštěn vedoucí redaktor armádního vysílání Slavomil Vondrášek. Začala normalizace. Řada redaktorů sama odešla, byl to i případ Zdeňka Svěráka nebo Miloně Čepelky. Rozhlasové vysílání pro československé vojáky tím samozřejmě neskončilo.
K volbám s kapelou i kulturní úderkou
Zatímco do roku 1969 se armádní redakce snažila vojákům jejich dvouletou základní službu spíš zpříjemňovat, po roce 1969 došlo k téměř úplnému zpolitizování pořadů. Třeba v březnu 1971 se ve vysílání objevila reportáž z okresní konference Komunistické strany Československa v Karlových Varech.
Čtěte také
Účastnil se jí i major Jiří Hercík, který se redaktorovi rozhlasu svěřil, kolik problémů mají velitelé s mladými muži. Na vojnu totiž přicházeli ti, kteří kolem šestnáctého, sedmnáctého nebo pozdějšího roku svého života zažili krátké svobodné nadechnutí jara a léta 1968. Rok 1971 byl památný i tím, že se konaly volby.
Po prvním dni voleb hovořil redaktor rozhlasu s generálmajorem Václavem Horáčkem, nejvyšším vojenským politrukem. Ten si pochvaloval, kolik vojáků se v den voleb rozhodlo vstoupit do Socialistického svazu mládeže a kolik jich podalo přihlášku do KSČ. Líčení průběhu voleb připomínalo ozvěnu 50. let: „Vojáci šli společně do volebních místností, nesli si hesla a transparenty, vyhrávaly vojenské kapely, vystupovaly kulturní úderky.“
Estrády více i méně vtipné
K politickými tématy méně zasaženým pořadům pro vojáky patřila Polní pošta. Vzkazy pro vojáky základní služby, které jim posílali rodiče, manželky, ale také třeba kamarádi z práce, nebo obce, ze kterých vojáci narukovali, bývaly doplněny písničkami – a byla to alespoň hudba pro mladé.
Čtěte také
V archivu Českého rozhlasu se několik vydání Polní pošty dochovalo, jsou mezi nimi vánoční speciály z let 1986 a 1987. Jsou dokladem toho, co tehdejší redaktoři vysílání pro vojáky považovali za „vtipné“.
Ukázky z pořadů pro vojáky, vysílané v 70. a 80. letech, nabídne posluchačům další vydání pořadu Archiv Plus.
Související
-
Vysílačka Pravda vítězí aneb Nacistická rozhlasová propaganda v roce 1938
Nacistická propagandistická vysílačka Pravda vítězí začla vysílat krátce po obsazení Rakouska Německem. V archivu se dochoval soubor nahrávek datovaný od 8. do 22. 9. 1938.
-
Drazí spoluobčané, soudružky a soudruzi, přátelé!
Zatímco američtí prezidenti mají Zprávu o stavu Unie, ti naši mají vánoční nebo novoroční projev. Tradiční zdravici, kterou shrnují uplynulý rok a vyhlížejí do toho nového.
-
A hlavně vrátit lahve od šampaňského aneb Silvestrovské komentáře za normalizace
Zatímco Čechoslováci za normalizace trávili poslední den v roce oslavami a odpalováním pašované pyrotechniky, vysílání překypovalo zamyšleními nad úspěchy. (Repríza.)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka