Rok 1959: Ladislav Pařízek. Běloch, který objevil prameny Nigeru
Český cestovatel Ladislav Pařízek byl 21. května 1959 prvním bělochem, který spatřil skutečný pramen řeky Niger. Rodák z Českých Budějovic (na svět přišel 19. listopadu 1907 jako třinácté dítě v rodině kováře) měl dobrodružství v krvi, literární talent a od svých jinošských let rád poznával nové kraje.
Do Afriky cestoval už mezi světovými válkami a ze svých často dobrodružných výprav čerpal materiál pro několik knih. Jeho dílo sice výrazně ovlivnila politická inklinace k levici, přes některé tendenční části ale Pařízkovy cestopisy dodnes podávají cenné svědectví o životě v Africe kolem poloviny 20. století.
Knihy, reportáže, články a přednášky
Na „černý kontinent“ se poprvé dostal v uniformě francouzské cizinecké legie, do které vstoupil roku 1924 jako ještě ne osmnáctiletý mladík. Bojoval v Alžíru, byl ale vážně zraněn a velitelé jej poslali zpátky do Evropy a v roce 1927 mohl legii opustit.
Studoval univerzitu a v roce 1929 se do Afriky vrátil. Pobýval mimo jiné v Kamerunu a Kongu, které prošel pěšky, a pobyty ho inspirovaly k prvním literárním pokusům. Své zážitky a etnografické a geografické poznatky z cest po černém kontinentu využil ve více než čtyřech desítkách knih a stovkách reportáží, článků a popularizačních přednášek.
Do Československa se Pařízek vrátil krátce před vypuknutím války, během níž se zapojil do odboje. Měl dobré místo, stále ho to ale táhlo do Afriky. V roce 1959 se konečně dostal do Guineje, kde jako první spatřil skutečný začátek Nigeru, který leží v posvátném háji na dohled místa, které Evropané za pramen považovali až do té doby. Tehdy ale začínaly vycházet cestovatelské hvězdy Hanzelky a Zikmunda a Pařízek upadl pomalu v zapomnění. Zemřel 28. března 1988 v Praze ve věku 80 let.
Dokudrama o cestě Ladislava Pařízka do afrického pralesa napsal spisovatel Jan Cempírek, v režii Simony Niytrayové účinkují Tomáš Jirman, David Viktora a Miroslav Kudela.
S afrikanistou Pavlem Onderkou z Náprstkova muzea si pak o Ladislavu Pařízkovi povídá Pavel Hlavatý.
Související
-
Rok 1978: Vladimír Remek letí do vesmíru, jako 87. člověk na světě
Byl vůbec prvním kosmonautem jiné než ruské nebo americké národnosti: Vladimír Remek. Jeho let byl dlouhou dobu prezentován jako příklad československo-sovětské spolupráce.
-
Rok 1964: Motor dáme dozadu. Škoda 1000 MB a její převratné novinky
V poválečné historii výroby automobilů Škoda v Mladé Boleslavi se dlouho udržovala klasická koncepce vozidel s motorem vpředu a pohonem zadních kol...
-
Rok 1975: Kostel jede! Jak mostecký kostel Nanebevzetí Panny Marie ujel před zkázou
Když počátkem 60. let padlo rozhodnutí těžit uhlí pod severočeským Mostem, vypadalo to, že s městem vezme za své i kostel Nanebevzetí Panny Marie. Ten nakonec osudu unikl.
Starší díly
Nejnovější díly
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
