Rok 1978: Vladimír Remek letí do vesmíru, jako 87. člověk na světě
Byl vůbec prvním kosmonautem na světě jiné než ruské nebo americké národnosti: Vladimír Remek. Jeho let byl dlouhou dobu prezentován jako příklad československo-sovětské spolupráce, stejně dlouho se ale diskutovalo, proč byl vybrán právě on.
Vojenský pilot Vladimír Remek se stal 87. člověkem na naší planetě, který se podíval do vesmíru – a to díky spolupráci Československa s tehdejším Sovětským svazem v rámci programu Interkosmos. Historie Remkovy cesty do vesmíru se začala psát v roce 1976, když vojenští lékaři povolali na lékařské prohlídky osmdesát pilotů.
Čtyři vybraní, jeden vítěz
Hustým sítem prohlídek prošli čtyři, mezi nimi byl kromě Remka a Oldřicha Pelčáka i pozdější šéf českého letectva Ladislav Klíma a Michal Vondroušek. Po mnohaměsíčním tvrdém výcviku dvou posádek nakonec jen několik dnů před startem Praha rozhodla, že do vesmíru se vydá Remek. Letěl s velitelem Alexejem Gubarevem na palubě kosmické lodi Sojuz 28.
Během pobytu ve vesmíru provedl řadu experimentů připravených československými vědci. Kosmická loď s Remkem na palubě měla původně odstartovat v pro komunisty symbolický den 25. února, tedy výročí takzvaného Vítězného února, kvůli technickým problémům se však od kosmodromu v kazašské stepi odlepila 2. března 1978.
Po startu pak zamířila k orbitálnímu komplexu Saljut, na němž kosmonauti strávili osm dní vyplněných prací, ale i televizním přenosem. Na Zem se první mezinárodní vesmírná posádka vrátila 10. března 1978. Remek ve vesmíru strávil 7 dní, 22 hodin a 18 minut.
Dodnes je řada lidí přesvědčena, že Remek byl nominovaný protekčně, jeho otec byl tehdy velitelem československého letectva a poslancem Federálního shromáždění. Remkovi blízcí kolegové si to nemyslí. A právě o tom je i dokudrama scenáristy Antonína Pelíška, v němž novinář dělá rozhovor s Miloslavem Martenkem, plukovníkem ve výslužbě, který byl v 70. letech jedním z instruktorů leteckého pluku v Plané u Českých Budějovic, kde se setkal s tehdy začínajícím stíhačem Vladimírem Remkem. V režii Martiny Schlegelové účinkují Pavel Oubram a Petr Červinka.
Na další okolnosti Remkova letu se pak Markéta Ševčíková zeptá ředitele České kosmické kanceláře Jana Koláře.
Související
-
Rok 1964: Motor dáme dozadu. Škoda 1000 MB a její převratné novinky
V poválečné historii výroby automobilů Škoda v Mladé Boleslavi se dlouho udržovala klasická koncepce vozidel s motorem vpředu a pohonem zadních kol...
-
Rok 1934: Tatra představuje revoluční model „77“
„Československá automobilka Tatra se vždy vyznačovala avantgardními konstrukcemi,“ napsal časopis Engineering v roce 1925. Zbývalo 9 let do okamžiku, kdy předvede model 77.
-
Rok 1976: Stavíme paneláky
Někteří jim říkali „králíkárny“ pro jejich vzhled a uniformitu, která často značně měnila ráz celých měst. Jiní si je pochvalovali jako levné a ve své době moderní bydlení.
Starší díly
Nejnovější díly
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka